Mžourám si v přítmí poddeštiva
Skládám si slova – pracovní unylost káže cestu
Je pátek a je to znát…
Vysvlíknu se z kůže,
abych mohl odlétnout do teplejších krajin – ve snu
Zamrkám…
Skládám si obrázek všedního okamžiku – nad klávesou enter
Stisknu tlačítko a roztrhnu řetězy – nevolnicky poutající k židli
A pak hurá vstříc volným veršům…
v nenadálém podslunečnu honem ven!