Neumřít, neohluchnout takhle se pro mě všechna láska narodila tak přerostlá. Tak zbytnělá. I kdybych tam v Jižních Shetlandách kroužkovala ptáky než divoce vyletí do nebe než mrazivě zakráká srdce moje k roztaní nakonec stačí jeden dotek a pak jsem sladký dvoutaktový motor a kuš a kuš a tam zpátky a doleva doprava se kývat a syčet do roje jisker, takhle to bude a nejinak a kdybych umřít měla tenhle píst ještě, áách, dotáhneme, než unikne pára že by, že by, ale kdepak, to ne tučňákům s jejich toporným držením těla se stále nepodobám pořád jako slípka se pokouším dolétnout za plaňky svého dvora křídla střapatá rozevlaná. |