Dílo #7992
Autor:Rowenna
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:16.07.2004 10:07
Počet návštěv:353
Počet názorů:4
Hodnocení:4

První antarktická všeobecná

Neumřít, neohluchnout

takhle se pro mě

všechna láska narodila

tak přerostlá. Tak zbytnělá.

I kdybych tam

v Jižních Shetlandách

kroužkovala ptáky

než divoce vyletí do nebe

 

než mrazivě zakráká

srdce moje

 

k roztaní nakonec

stačí jeden dotek

 

a pak jsem sladký dvoutaktový motor

a kuš a kuš a tam zpátky

a doleva doprava

se kývat a syčet

do roje jisker, takhle

to bude

a nejinak

a kdybych umřít měla

tenhle píst ještě, áách,

dotáhneme, než

unikne pára

 

že by, že by, ale kdepak, to ne

 

tučňákům s jejich toporným držením těla

se stále nepodobám

 

pořád jako slípka

se pokouším

dolétnout

za plaňky

svého dvora

 

křídla střapatá

rozevlaná.

Názory čtenářů
16.07.2004 10:15
hajka
křídla střapatá, rozevlátá...:o))
16.07.2004 10:17
Hester
tolik máš podob :-) *
16.07.2004 11:38
Seregil
paráda.. !*
16.07.2004 11:55
josefk
!

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)