Dílo #1877 |
Autor: | Rowenna |
Datum publikace: | 22.12.2003 08:20 |
Počet návštěv: | 941 |
Počet názorů: | 13 |
Hodnocení: | 9 |
Jak končívá láska |
Vrůstáme do zdí, vléváme se do pokoje
v posteli už jedna řeka jsme, černé otvory
tvé masky pro oči, ty propasti, do kterých padám.
Černé, přečerné, elegantní dopisní papír
na kterém rozmáchle se ptáš
jestli tě miluji.
Vysychám, jsem řeka, kterou dlouhé léto
vypilo do dna. Drobíš se, zapadáš po kolena
do bláta na mých březích. Ještě že zbývá
milosrdná euthanasie. Až dotvrda uschneš
přidržím dlaně na tvých ústech
na tvém nose. Ať už
se netrápíš.
|
|
Názory čtenářů |
22.12.2003 08:39
josefk
|
tak jako vyschne navždycky řeka, tak je to s láskou... :-)
tedy - výjimečně :-) |
22.12.2003 09:02
Albireo
|
Konec lásky je smutný. |
22.12.2003 09:47
Lena
|
Smutný, ale dá se hezky popsat :-) |
22.12.2003 10:12
Mamut
|
To sedí.. |
22.12.2003 10:54
NIN
|
čte se to jedním dechem, ještěže bych napsala dohromady, na tebe nezvykle stručný :), to je dobře, dobře *** |
23.12.2003 08:59
Raven
|
opravdová láska neumírá. |
23.12.2003 10:11
Seregil
|
Zajímavé... |
23.12.2003 11:01
Delphy
|
smutné...
Raven: to máš pravdu, ale často umírá člověk, protože je na ni slabý..
|
23.12.2003 11:21
Raven
|
ano myslím si že láska umírá na slabosti lidí...... |
26.12.2003 19:49
fermosa
|
hezké * |
18.01.2004 22:23
Wopi
|
vrůstáme do zdí... jo |
09.02.2004 22:00
Smykač
|
***** |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|