Dílo #18343 |
Autor: | Rowenna |
Datum publikace: | 19.07.2005 08:40 |
Počet návštěv: | 2423 |
Počet názorů: | 27 |
Hodnocení: | 17 |
Bilanční II |
Až umřu já, až umře moje matka budou si pozůstalí probírat krabice s recepty na bábovky na rychlý švédský moučník a s těmi fotkami, které už mívají sépiový odstín, kde mizí siluety kde mizí boty, ruce, tváře a taky někdy narazí na ohmataný papír z kterého vykřikne: „... bojím se, bojím...“ „... ach, tolik miluji...“ „... dneska jsem tančila až ztratila jsem duši až ztratila jsem střevíc až ztratila jsem knoflík ten důležitý, ten přímo k mému srdci...“ až někdy umřeme jak těžké bude zvážit co po nás zůstane. |
|
Názory čtenářů |
19.07.2005 10:05
noe
|
Raděj nevědět :-)))))) Smuténka *t
|
19.07.2005 10:31
Rowenna
|
Lena: ano, to je tím, že znám jen jednu notu
takové nezvyklé básnění, píšeš, že ti to tak připadalo, vlastností "nezvyklých" věcí je, že si na ně holt po čase zvykneš.
Tahle báseň není nikterak burcující, a zřejmě ani příliš skvělá, co já vím.
:-)
Konvalina: ano, vím, že víš. :-) |
19.07.2005 10:44
Krokodýl
|
studí a zebe, ale na druhou stranu..jistá inspirace...díky za ní |
19.07.2005 11:40
Charlien
|
tahle se mi líbí jakože docela dost:) asociace jsou hrozná věc... dík* |
19.07.2005 11:49
midiman
|
Ale ono se vlastně všechno v životech lidských opakuje - narození, zaláskování, odláskování, dospívání, stárnutí, úmrtí v rodině, pocity štěstí a pocity beznaděje, všechno se to houpe s náma vlastně stejně, ať jsme ve století jednadvacátém či sedmnáctém, ať jsme v Praze nebo v pralese v Amazonce...rozdíly nejsou až tak podstatné. To není důvod k apatii a vzdání se, to je konstatování. Asi jsem ve stadiu života, kdy mi Rowennovská nota sedí, protože je mi blízká. Proto rád čtu tuhle poezii a proto mne nenudí, i když se opakuje.
P.S. Ty starý fotky jsou důležitý i pro mě, zkusím s tím něco udělat! |
19.07.2005 13:16
marťánek paní Koutné
|
..u mne zásah, Rowenno! * |
19.07.2005 14:01
apendyks
|
po většině z nás nezůstane téměř nic a myslím si, že je to tak dobře,
"Bilanční II" mě nekompromisně přinutila ka zamyšlení * |
19.07.2005 14:27
Hester
|
Charlien napsal(a): tahle se mi líbí jakože docela dost:) asociace jsou hrozná věc... dík* jo
apendyks napsal(a): po většině z nás nezůstane téměř nic a myslím si, že je to tak dobře,
"Bilanční II" mě nekompromisně přinutila ka zamyšlení * po většině z nás zůstane hromada nepotřebnejch krámů...
se mi vybavil Alex Evans z Fulghumova Třetího přání... když mu umřela manželka, vzal si jen doklady a firmě, co měla na starosti dražbu, řekl: udělejte to, jako bychom umřeli oba... nechtěl se stát správcem muzea... tahle, já nevím, deklarace životaschopnosti, nebo spíš schopnosti žít nezatížen hmatatelnou minulostí a to hezké si nechat jen v hlavě, to mě fascinuje a obdivuju to - ale někde hluboko se mi to tříská s potřebou uchovávat vzpomínky v hmatatelnej podobě :-)
nedávno jsem měla v ruce dědův křestní list z roku 1901 - no vzdávejte se takovejch skvostů :-) |
19.07.2005 14:47
Rowenna
|
to jsou tak různé typy lidí, vykládala mi známá, jak třídila pozůstalost po tchýni, těch lejster a papírů, to muselo být peklo, to mě vyděsilo, že jsem si řekla, že musím své pozůstalé zbavit té tíže, a začít likvidovat, ale taky to neumím, můj byt je skladiště, hrabátko s nepotřebnými krámy
moje dcera je pragmatická - taky se už mnohokrát stěhovala, jestli něco umím, tak psát krásné dopisy, šokovalo mě, že si je dcera přečetla, a šups s nimi do kamen, pak jsem si řekla, no a proč ne? Včera jsem zrovna vlekla pytle "odpadu" - přesně dle jejího kréda, kdys to měla naposled v ruce? tak to zřejmě nepotřebuješ.
Tahle panoptika a muzea... no, z něčeho občas zavane život, měl by asi... |
19.07.2005 14:53
Hester
|
mám doma čtrnáct let starej flakón od voňavky... kupodivu voní pořád stejně... když si čmuchnu, vzpomenu si na rande s první velkou láskou... co na tom, že to nevyšlo, že jsme se navzájem zklamali... nadechnu se - a to hezký je zpátky :-) jen to hezký, to je na tom to skvělý
můžu Alexe obdivovat, jak chci, ale jsou věci, který nevyhodím :-)
|
19.07.2005 14:58
Rowenna
|
no jo, a první zoubky dětí, zrzavé a blonďaté hebké vlásky, a šišatý srdíčka od dětí pro "nejmylejší maminku".
|
19.07.2005 15:02
Hester
|
no o tom už vůbec nemluvím :-) |
19.07.2005 15:44
Pavla
|
radši nic, ať se pozůstalí moc nenadřou a nehádaj se o majetek :) |
19.07.2005 15:51
romi
|
silná * |
19.07.2005 15:59
Burlev
|
Jen vzpomínky nám zůstanou..., pokud nás nenavštíví na furt paní demence nebo pan Alzhaimr.
Jsou věci, které mají svou hodnotu právě tím, co nám připominají. |
19.07.2005 16:04
Rowenna
|
Pavla napsal(a): radši nic, ať se pozůstalí moc nenadřou a nehádaj se o majetek :) Soudili se, soudili se, sourozenci mezi věnci...
Včera jsem se informovala na své životní pojištění, protože se mi nějak zazdálo, že je pro mě nevýhodné - a dáma, která seděla na telefonu, mi sdělila, že to pro mě výhodné je, protože když zemřu, bude mi vyplacen dvojnásobek našetřené částky. Checht. |
19.07.2005 19:59
Zbora
|
Téma, které nikdy nezevšední. Ledaže by se smrt definitivně odhalila :o) t. |
19.07.2005 20:32
Pavla
|
Rowenna napsal(a): Pavla napsal(a): radši nic, ať se pozůstalí moc nenadřou a nehádaj se o majetek :) Soudili se, soudili se, sourozenci mezi věnci... Včera jsem se informovala na své životní pojištění, protože se mi nějak zazdálo, že je pro mě nevýhodné - a dáma, která seděla na telefonu, mi sdělila, že to pro mě výhodné je, protože když zemřu, bude mi vyplacen dvojnásobek našetřené částky. Checht. njn, ne každý je ajnštajn :)))) |
21.07.2005 10:29
josefk
|
švédský moučník? to je ten sypanej? :-))) |
01.08.2005 13:27
Seregil
|
Dost dobrej kus...*t |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|