LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #1442
Autor:	Rowenna
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie/Volné verše
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	05.12.2003 13:06
Počet návštěv:	4942
Počet názorů:	24
Hodnocení:	24

Takhle tě nejvíc miluji

Žije na meteorologické stanici.

Tolik dnů beze mne.Krmí tam

sýkorky a taky kočky, které

ty ptáky loví. V symbióze

se smrky, mraky, větry.

Na jeho kopci se vichrů sešly

stovky, je to největrnější hora

v kraji. Vždycky mě vítr vzrušoval.

Král větrník. Lovec tornád.

Krotitel uragánů jsi, tak zřídka

scházíš do údolí. Rozkročený

na hoře, jak vzteklý pitbull, ovládáš

vichry. Takhle tě nejvíc miluji.

Než vleze doma do vany,

čichám mu k podpaží, jak voní

podzimem a praženými kaštany.

A na zátylku se mi chloupky ježí.

Sama ho svlékám. Je utahaný

k omdlení. Takhle ho nejvíc

miluji. Vláčného, jak z plastelíny.

Nanáším na jeho tělo souhvězdí.

Dotvářím s prsty od hlíny něžné

pihy. Je o koňskou hlavu vyšší,

ale ve vaně se choulí jako dítě v kolíbce

a než mu ponořím hlavu pod vodu

řekne: „Jsem tvůj krotký medvěd.“

Jak v comicsu vybublává bublinky.

O co, že je v nich napsáno, že mě

miluje. Takhle ho nejvíc miluji.

Postel je pole, hedvábí a modř

ořeš, koníčku, div se k smrti neudřeš.

Jsme velké C, když spíme, ležím ti

zády ke hrudi, ty mě objímáš. Cyklón.

Cejlon. Cisterna plna touhy. Cyklické

vrcholení. Cosi. Co uzlí mi dech.

Takhle ho nejvíc miluji. Druhý den

v hospodě. Na dřevěných lavicích.

Mrkáš po jiných ženských. Ale mě

objímáš. Jsi hovornější než

ženská. Nad všemi čouháš.

Neumíš tančit, a šlapeš mi na nohy.

Pak mě zvedáš, a tančíš - mé nohy -

létavé mašle, se nad parketem vznášejí.

Takhle tě nejvíc miluji. Když po půlnoci

mlha v sále zhoustne, a vidíme si jen

na ústa, dvě lačné studny, spolykaly by

holuba, kopec mlhy, potok pstruhový,

čteme si v nich sny o modrém hedvábí

našich postelí. Takhle tě nejvíc miluji.

Na zpáteční cestě mě líbáš

na kočičích kostkách u kašny.

V podloubí se divoké kočky páří.

Už si tě hlídají. Kolem nás to

lehce profukuje. Už zas tě

vítr volá. Dech ti voní

doutníky, pivem a větrem.

Když druhý den odjíždíš

vypadáš předem ustýskaný.

Takhle tě nejvíc miluji.

Názory čtenářů

05.12.2003 13:40

josefk

pohádkově!
:-)))

05.12.2003 14:04

LaMere

Ta prvni cast s tim kopcem se mi fakt nelibila. Pak je to lepsi a objevuji se tam krasne obrazy. A libi se mi i jak se v zaveru k tomu zacatku vracis, ale ta prvni cast... Nejvic se mi to libi od tech C... celkovy dojem takovy zamzeny vecma, co mi nesedly. Ale misty moc pekne.

05.12.2003 15:13

zrozená

Krásný:-)*

05.12.2003 15:14

Johanka

bez dechu *******************************

05.12.2003 15:16

Seregil

UF... jsi báječná grafomanka s hlubokými myšlenkami a perfektně zapasovanými do poezie...

05.12.2003 16:19

NIN

tohle je jedna z tvých nejlepších vůbec ***************
************************************************
************************************************
************************************************
tisknu si ji ****************************************
a tisknu si ji k sobě ********************************
********************* úplně každej řádek, úplně každý slovo
je přesný**********************************************

05.12.2003 17:34

Hester

***************************

05.12.2003 17:52

Cekanka_ucekana

Když druhý den odjíždíš

vypadáš předem ustýskaný.

Takhle tě nejvíc miluji.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

06.12.2003 10:12

Mathew

vždycky když se rozhodnu že si od tebe něco přečtu tak se mi do toho vůbec nechce..ale jde o to překonat prvních pět veršů nebo tak a básnička se ti odmění * * * *

06.12.2003 15:33