V pěšinách z jehličí
mé kradmé stopy
tak těsně v závěsu
hrubých a hlubokých
šlápot mých honců
s ostrými sítěmi
troubí si pískají
čenichy na stopě
nikdy se netočí
nikdy mě nezvětří
Jsem liška divoká
češu se hřebenem
který tu nechali
sběrači borůvek
Ve stopách honců
pořád si přemýšlím
jestlipak voní divoké husy
tím planým česnekem
a jakpak odletět
než vrány sežerou
vyzáblé slunce