| Dílo #65572 |
|---|
| Autor: | brunel e |
| Datum publikace: | 02.12.2011 14:44 |
| Počet návštěv: | 281 |
| Počet názorů: | 6 |
| Hodnocení: | 6 1 3 2 |
| paličky-vařečky (z obecnej kroniky) |
|---|
dovčil se řehocu,
jelikož náhodný svědek by to aji za d a d a prohlásil
však Josefek Malina by ani nepochopil že žilbyl nějakej
Tzara Tristan
(kerej vylomeniny v Pařížu tristně provozoval
byv obklopen kámošama stějně duchovně pojebanými)
bo Josefek Malina byl dada zosobněné pro mne - leč okolí
ho vnímalo jako hocha sice pomalého v myšlení a někdy pošiblého
v úvaze...
však přitroublost jeho v mezích neurážlivých, doplněna
jen absolutním uchem-sluchem,
bo byl takto ladič strun všelikých nástrojů různých strunných -
si ale myslím vědně že okrem h a r f y...!
von nesnes tvar harfní
a z teho kolíbání sa mu robilo zle -
asi něco s vnitřním labyrntem nebo takle ušního no
jináč jeho čivy jakžtakž byly v ažúru jakože v pořádku...
iba libido měl soudím poněkud krněný -
bo tvary harfenistek jejnezaujaly nikdá...
a tež sa mu robilo šoufeles z komíhání jejich těl
bo jak důrazovaly prsty v brnkačkách
aji sa húštaly
že jako prožívajou muzikálně oddaně skladbu muzikální
a furt dopředu dozadu s trupama a zasněný ksychty
a Josef aji blil bo sa mu palice motala a stomach jenjen grcat...
tož hendykep jak sviňa říkám!
a rovněž mu bývalo psychicky zle kdykoli pomyslil
(a nedejbože spotkal jej)...
jakože bytostně neznášal starýho Grundiga kerej byl
ladičem rovněž...
puldruhou generaci generačně vzdálen ve věku jako vodJosefa...
už byl starej slepej cap ten Abraham Grundig!
a Malina eště furt teda jako občerstvá malina...
Josef teda... když teda nemohl býti označen za Intelektuála -
na rozdíl vod teho slepného židáka Grundiga- žida sčetlýho,
kerýmu ovšem už ale ucho odcházalo -
teda to myslím obrazně, ty ušní přesuny - vím že uši
ve směs v nepohybu...
(pokud jimi teda nejste schopni stříhat pro zábavu
stolní společnosti někdy po uzavírací hodině a takle)
obrazně však neodvratně temu Grundigu že mu jako uši židovský
o d ch á z e l i
(což jest myslím ne dokonavý tvar bo dokonáno ještě ne -
ještě něco slyšel...)...
leč Grundigu to tak nějak ani n e p ř i š l o -
a muzikantským společenstvím byl tradičně tolerován - však
k nepochopení Malinovu až do rivality zarezlý v duši
i neodešel nikdy Grundigovi zcela sluch... bo Grundig
sluch svůj předešel a odešel zcela z Tohoto na Onen -
jakože zesnul
bo srdíčko aji věk již podepsán parafou čitelnou na ňom....
a ráno ve čtvrtek (ba ne - bylo to v pondělí...opravuji)...
mu paní Wieličková nesla kyšku a ruďasa jak zvykle
a von již teda bezhlesně vypoulen a brada pokleslá
a oči v dórským sloupovým štýlu
a rovněž zmodralý tváře a uši taky lila
bo sa udusil Žid jak
ho kleplo na kanapi
a ladička osiřela...
však to Grundig již příváděl v zoufalství šécky cheruby
bo jim již ladil anjelský harfičky spůsobem mu specificky vlastním
a vřava v nebi až Jahve hromoval a suspendoval jej vod řemesla -
leč pozdě, bo andělé již nikdy v akordu znělém pospolu
a byli teda tý pernatci aji zle rozladěni z nebožtíka aji nebožtíkem
(vtipná odbočka kronikářská - takle to vnímajte jo!)
však smolím již na teho nebožtíka v popisování -
bylo by to zcela neživotné aji nezáživné by to mohlo býti v pročítání
no - a židovskej pogřeb teda...
znáte ty rity... - pomlčím bych nezabíhal...
však Josef Malina našel v sobě sílu - smutně si povzdechnout
nad umřelou konkurencí
a před velebnou tváří Smrti aji odvrhl aversi vůči umrlcovi
a zohnal si tu židovskú tubetějku... teda Jarmolku...
na temeno si ju narazil
a ocitl se takto vedle drmolícího rabína
mezi tombama poprskanýma pomětlivými šutříčky
jak káže ten židovskej kamínkovej zlozvyk
se teda vřadil mezi pozostalostníky aji známé tři klavíristy
keří sa přišli úlevně rozloučit s Avri Grundigem...
a pošmourno a chmuřený ksychty jakože vážná chvíla loučení
a skoro všeci devíti v pohybu houpavým po židovsku... a aivajmir!!!
aji jedna harfenistka sa tam kolíbala v rytmu
ševelivého modlení....
z teho hromadného kolísání židů všech
ponovu přišlo Josefkovi šoufl a měl sa co držet
aby nehodil šablu na rubáš... aji sa zapotácal motavě
a kdyby jej nezachytila kultivovaná paní Roeslajnová -
tož by jej z jamy museli vytahovať nazlostění jivreji... jojojo!
a jelikož paní Roeslajnová byla okrem geniálního muzikanství
a barvených vlasů
nadána i jemnou duší schopnou empatie - tož nabídla
Josefkovi odvoz svým čekajícím taxi, čehož Malina vděčně využil
a vyblil se za márnicí, by trapně neznečistil potahy zánovní Volhy a nevystavil se tak nadávkám šoféra drožky této Janoucha Jindřicha, jež byl dvorním dopravcem paniným, pokud dlela v bydlišti
i cestou dali řeč a paní R. smutnila,
kdože jí naladí nyní nástroj, když jako G. na pravdě Boží....
i tu Josefek nabídl ženě kormoucené své služby a pozván smluvně
by ukázal co v něm je...
že sa jako uvede v kruhy dříve obhospodařované konkurenčním Grundikem - nyní již neschopného výkonu řemesla zde!
(však co činí nad oblaky onen již zmíněno žertovně)
a za tejden se teda Malina ocitl v hudebním treninkovým pokoji
zmíněné kultivované židovky hudební - by ladil....
já mu v duchu aji držel pěstě, jelikož Josefek neměl nikdy
co do činění s ČEMBALEM!
(a zrovna ladění tohoto nástroje mu mělo dopomoci ku kšeftom
po tým židovi...moment nezáviděníhodný... Josefek skoro v prdeli že neslučitelně s jeho profiambicemi)
tož byl ponechán sám sobě aji s vercajkom bo madam R.
v róbě na konzert smluvený chvátala...
řekla mu co je v lednici a co v troubě kdyby ohladověl
a dole jen bouchla dvéřka Volhy (sdělano v CCCP)...
a vrmm brummm...
baba fuč...
a Malina stál koumavě u čembala
z dílny Leklerka - Paris... vyrobeno 1927
s lehkým mechanismem a vyjímečně tklivým rejstříkem...
aji intarsie dřevo obvodový vzácné zdobila....
(druhý takový kus umístěn citlivě v zeleném hudebním pokoji
Ludvíkově ve Versaj - France)
se Josefek nejprve nažral....
pak sa poškrabkal... povzdych...vzal rozum do hrstě....
zanalysoval mechanismus....
(znáte ty momenty když dítě zvědavě roz lo ží budík na kúsky?)
však včil skoro o tym Tristanu Tzarovi... hehe.... !!!
makal Josefek makal... potil se a makal... rozebral tu-ono....
tam ono zase složil...tu něco upadlo....
něco ku sobě štymovalo a něco ne....
něco se nalomilo.... takže lepit!
(eště že našel pod skříní Kanagom)
vzdychal a jazyk z pysku soustředěně...
slík sa iba do trička - jak ho obpotilo
však soustřednězarputile stále... bo šlo o prestiž dobývanou přec!
a po polnoci dveřka taxi buchla u předzahrádky
a paní Roeslajnová klúčiky do dveří vilky - šrum...cink
a po schodoch do teho svojiho hudebního kumbála
by ukojila zvědavost a zasedla natěšeně ku klaviatuře....
a Josefek
vařechy coby paličky v ruce
a drnkal na struny
by ten nověvzniklý cimbál dovyladil....
fakt -
a paní Roeslajnovou omejvali - jak ju to vzalo -
ta metamorfosa čembala v nástroj
kerej ani Strážnice neviděla
natož zelený salón Ludvíka XVI....
(jó - Tzara... a Paříž... a Malina!)
*
(jen pro upřesnost... na afižích koncertů paní Roeslajnové
bývalo vždy její jméno uváděno v počeštěný podobě... jakože
R ů ž i č k o v á... já ji ale stále mám za frau Roeslajn)
|
|
| Názory čtenářů |
02.12.2011 15:35
 slunečnice
|
Tak Růžičková jo? Já se picnu...)
|
02.12.2011 19:59
 fungus2
|
Dobrý o)) |
03.12.2011 17:32
 josefk
|
jo kanagom, to bejvala aspoň kvalita :)
koukám, že seš ypsilonovej :) |
04.12.2011 09:45
 muclicka
|
)) |
05.12.2011 17:19
sokrates
|
lahůdka |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|