22) ...i byla svatba - a jelikož se jedná vo židy - tak mohu napsat... i byla svatba židovská - jak má teda bejt...
esli tedka čekáte popis interieru synagogy vznosný - se teda načekáte hehe - svatba se vodehrávala venku... v sadu - mezi kvetoucími stromčeky!...
rabbi meisel řádil jak za mladejch dob - šak ho hřál v kapse skvělej šek - tak podával skvělej výkon - a celá mišpoche aji hostové vodevšad si libovali jak paradně drmolí předepsany formulky by jahve milostiplnej usměv seslal na snoubence... - baldachýn byl držen štyrma ochotnejma kloučkama kteří ztrnule stáli a křečovitě drželi vyřezávaný tyčoví a culili se na fotografa vasku brojnšteina, kerej se uporně snažil zaznamenat pro předpokládaný potomstvo ztuhlý usměvy snoubenců i nádherně kaligraficky vyvedenou manželskou smlouvu, kerá pergamenově křustila v třesoucíse pazource maličkýho rabína...
i nápoj byl vypit ze střibrnýho poháru nevěstou i ženichem ztrémovaným - a rovněž zasvé vzala keramika pod rázným opatkem kompetentním a šeci křikli mazltov!!... a za pul hodiny meisel chrněl - byl uzmožen ritem svatebním i vínem hojně rozlévaným - sladkým vínem z bessarabie...
- a všeci jedli pili a hodovali a smáli se a klezmer banda klezmerovala chutě a bubinek drkavě rachotil a klarinet se šel upištět myším hláskem a skřipky strunkami drnčely šmidlikáním žíní z nichž pršela kalafuna a smolovej pel se převaloval prašně ozářen paprsky zlatavěslunečními a padal muzikantům na podupávající botky... a teta z vilniusu se smála lichotkám synovce z krakowa a strejda z míšně se hádal s vnukem staryho turčana z chicaga kerej taky sbiral porculanovy figurky a do toho jim kibicoval grossberg z johannesburku kerej ničemu nerozuměl a taky nic nesbiral ale kibicoval velice rád a tak si mnohdy sbiral na dršku... jakože konflikt někdy jo...
a do toho pobíhala děcka rozjíveně a ztrácela jarmulky a pod letní celtou na parketu hladce položeným se trsalo židovský kolo a šeci křepčili neunavně s balkánskou výdrží... a pupky se natřásaly a kravaty povoleny by opocenejm šíjím luftu čerstvýho se dostalo... a někdy věřící mamince paruka spadla leč briskně ponovu na lebku naražena a lejtko vykopávalo dál... šak klezmer lejtkám klidu nedává hehe!...
- tante editha - milá stará dáma s vytřibenym vkusem - který již třicet let chyběly vobě prsa po rassantnim chirurgickym zásahu a která si stejně dlouho uřikávala dámám v cukrárně kde sa starušky ládovaly dortíky že ji svrbějí bradavky když čeká menses - ta zasejc svým nezaměnitelnym akcentem důrazně adidě vysvětlovala tu nej! nej!! nej!!! recepturu na čatny z mangovyho plodu...
- a nekoukej furth didino po mhúži svym!?... to mhango sa musi ze zazvhórem povhářit... aji rosinky tam vshýp divko a sachar tháky... a pokud hceš mit rhujnýho chlapa v loži... aj pipper syp - aj chilli sa nheodřikaj didele... bhudto zkolábuje vón a nebo zkolábuješ ty... nebho zkholábujete vhoba... hospodina chválme že múži sou didele - bez nich mnohdy ouzko na svjétě didinko- chi chichi chiich -nevjhésto spani loučká!...
šak didina šecko odkejvala pro radost editce - a taky aby ji už nevotravovala... - a pak na ni kejvl gold ...jako didino - hajde za mnou!... a v hale na stolku měl svatebni inventuru rozpřostřenou a drbal si bradu a vedle seděl lipski - v nově nabytý roli druhyho otce a křenili se voba na didinu stojící vznosně v novejch šatech puvabně svatebních... smáli se na didinu vonící poupátky pomerančovými - a dary finanční spočteny byly- ...a představ si adido jak se plácl cez kešeňu ujko zlatko geiger z toronta - sedum ticis bagu kanadskejch!! - taky mohly bejt u.es. no... -ale ten plačik z poznaně? -polskej držgrešla!! - to byl ale dycky... -a lipski kejval hlavou že jo - šak známe lidi!...někery se representujou a jiný se dojdou nažrat aby letenku amortisovali a donesou starej popelnik s dajanou těžce lovící jeleňa - a eště z majoliky kerá je levnější porculánu no - ... stařici hodnotili dajnost svatebčanů, ale adida už kmitala do tanečního reje - jelikož to byl její den - její svatba to byla - její den nevěstin teda...
23) ....i bylo po veselce židovský... i bylo na co vzpomínat - židi se zase rozprchli do svejch domovů na ruznejch mistech globu a sad si oddech a zavoněl klidným růstem... a co bylo nařadě tedka? - no co - co asi...??- hehe - no přece svatební cesta!... tu nemohu opomenout, jelikož během ní dítě počato bylo - což už je takovej usus - že jako na tý novomanželsky pouti sladký se novomanželé dosti činí... ví to většina z nás - šak pospomínejte lidi jo!
-...uvažuju esli didina uměla francouzsky - což by bylo aji vhodný - když je teda míním šoupnout do francie - aspon na tři tejdny teda... jo - francie se mi šikne !- jednak ji znáte všichni tak netřeba popisovat detailně co vše ti dva minili zhlidnout natěšeně ... a taky - i mi se ve frankrajchu líbí no - jakože mám vztah ke krajině a kulturni tradici i lidu gotickýmu teda - minim francouze...
- adida a wenceslaus lindenovi neminili teda trávit sladký dny někde na cote-d´azur - moře měli z domova pokrk i tý modře jako - tak se rozhodli pro vnitrozemí - který je barvený vicero barvami - jen azur sám monotónním se muže stát pro oči dychtivý... tak brouzdali přihodně skrz franche-comté... v besanconu teda nic moc jo - a hurrah do burgund - šak chablis chutná v ústech i v nose zavoní výtečně a basilika svaty maří magdaleny taky stojí za okouknutí - pak to stočili dolů na rhone-alpes ... v grenoble moc hezky skaliska a v chambery měl wencele známý francouze teda - tak proč je nepřepadnout mile... a pak to vzali rychle cez auvergne do orleansu a řetizkovali vobvyklou trasu po toku loire - mluvim vo těch pohlednicovejch zámcích no...chambord...blois...amboise...ussé - až do pays de la loire kde jásali nad krásou angers a skončili v nantes... eště byl čas tak zašilhali na poitou-charentes - v angouléme se jim docela libilo a taky cognac byl blizko - i bylo pamatováno na dědy vhodným dárkem z cest - vite na co narážím hehe...
... koňak už dávno dopitej... na poličce suvenýry z cesty svatební a v děloze se protahuje malej jigal... cumlá si prst a kdyby moh tak se podrbe na měkký lebce - asi ho svědí vlasovy cibulky, které horečnatě shanějí zrzavej pigment... šak rutinovanej porodník beni haas v onu tlačící chvíli durazně šeptal - tlač maminko tlač!... a to didina opětovně jíkla a poslechla moudrej příkaz a haas zajásal když viděl tu hlavu rozzářenou mědí a křik - ... jejda maminko - ašken - aškenazy nám tu řve! - a všichni v místnosti desinfikovaný se smáli při pohledu na zrzka statnýho...
leč do doby zrození ještě řada tejdnů zbejvá... - adida si drží dlaně na mohutným břichu a usmívá se, když malej trenuje pokutovy kopy - pak vstane hekavě a otirá prach z police ... prsty pohladí lesklej kaminek, kterej na ni čekal u avignonskyho mostu a vzpomíná na taneční parket v hotelu u bonaparta... óó - v avignonu na mostě - tam se tančí tutaron!...tančí se dokola... i v hotelu tančila a pak se s mužem milovala nezemdlená tancem a počala z lásky a jigal nyní dotrenoval a prenatalně chrní, vznášejíc se v plodový tekutině - ...a těhotná didina posmutní a dumavě mžurká a podrbe si svědící pupek a přemejšlí proč aivaivai...proč wencele je vuči ní mužsky nevšímavej - proč se bojí jejího břicha a spí raději na gauči a ne v loži manželským a ženu nepotěší horkým a vzrušeným dejcháním... a tolik lásky wencelemu blejskalo z jeho očí na cestě svatební a přitom tolik!...tolik námahy musela adida vynaložit aby chotě svyho zamilovanýho vhodně umanévrovala by zapadla ...
kde je tvý roztomilý žvatlání tante edito...chvalme hospodina že nám muže mezi stehna vkládá - ouzko by nám bylo bez mužů!!?... kdybys věděla tante - mi je ouzko s mužem nevšímajícím si mých stehen ani mých hebkých dlaní a ani mých rtů vábných a vábicích si mrcha nevšímá... linden nepovedenej asi -
tante tante...plkala si nesmysly nevěstě...hehe - dodávám já...
**********************************************************
|
|