Dílo #6565 |
Autor: | Montrealer |
Datum publikace: | 27.05.2004 19:33 |
Počet návštěv: | 1390 |
Počet názorů: | 9 |
Hodnocení: | 7 |
Prolog |
Tragedie z příliš důvěrně známého prostředí... |
|
Pan Hrdý a jeho velký den |
Pan Hrdý a jeho velký den
Dneska už to žádnou cenu nemá, ale tenkrát snad ještě trochu mělo - jít si na čas vodpočnout do blázince. Vodpočnout si vod života, jak sem tomu já sám řikal. Cenu to mělo nejspíš proto, že sem tam tenkrát měl známýho doktora. Todle je asivá důležitý ve všech nemocnicích. Eště i teď. Porád...
Na pokoji s náma byl pan Hrdý. Tohle vim od sester, protože mu tak pokaždý řikaly. Von sám totiž nepromluvil ani slovo. Jen živořil. Když mu sestry řekly, aby snědl oběd, tak je poslechl... takže česky rozuměl. S mluvenim to však u něj bylo špatný.
Po nějaký době mě propustili, ale pan Hrdý tam samozřejmě zůstal.
Znovu mě přijali asi za rok... a pan Hrdý tam ještě byl ! Na tom samym pokoji jako předtim. Jenže za ten rok se s nim udála veliká změna: pan Hrdý mluvil !
V tom pavilónu měli takovej zvláštní zvyk. Řikalo se tomu komunity, ale s komunizmem to moc společnýho nemělo. Snad jen ty schůze. To nás ráno sestry vyhnaly z pokojů do největší místnosti v pavilónu, kde se pak sedělo a "komunikovalo". V čele místnosti seděli psychiatři a sestry, po všech ostatních stranách u zdí seděli pacienti (těch tam bylo tolik, že kdyby přijali několik dalších, tak by se muselo sedět dvouřadově).
Sestry vyvolávaly jednoho pacienta po druhým jménem a pacient měl za úkol sdělit, jak se mu vedlo minulej den a jak se mu v noci spalo (stížností na chrápání "těch druhejch" byly spousty). Nějak se ale přitom zapomínalo na lékařský tajemství, ale vono se zas tolik nedělo... žádný státní tajemství se tam neprobíraly... až jednou. Byl vyvolán pan Hrdý. Postavil se (což nebylo povinné) a pravil ke shromáždění:
„Teda, já s tou stolicí měl už pěknejch pár dní potíže, ale musim se vám pochlubit: dneska to byla ouplná nádhera. Já šel ráno na záchod, šlo mi to překrásně a bylo toho aspoň jeden a půl kila ! To vám byla úleva !“
Ostatní pacienti se sice svěřovali se svými tablemi, ale vítězem dne se stal pan Hrdý. A pak, že v blázinci člověku nepomůžou ! Tohle nikde neřikejte, zejména v blázinci ne !
|
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Montrealer', 27.05.2004 19:35.
Názory čtenářů |
27.05.2004 19:38
Igor_Indruch
|
Pan Hrdý to dobře řekl! * |
27.05.2004 20:05
fungus2
|
Jo, to byl opravdu velký den pana Hrdýho* |
28.05.2004 09:58
Vilda
|
tip |
28.05.2004 10:47
Bohdan
|
Souhlasím. :-)* |
28.05.2004 21:02
hajka
|
:o) |
10.06.2004 17:09
Humble
|
Prostě vypíchl to nejpodstatnější aneb jak napsal v jedné básni Neruda: „Co jsou platny milióny, když nemůžeš srát“ :o) |
13.06.2004 01:13
Lu_Po
|
.... si myslím že Marika je jedna z těch hezčích :) |
13.03.2005 16:33
Yfča
|
* |
02.09.2005 13:29
Hester
|
:-) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|