Zvýšil jsem si dávku Efectinu na 1 a 1/2 denně. Moje doktorka Michaela mi žádné dávkování nepředepsala, ať prý to zkouším. Tak jsem začínal s půlkou tablety, pak jsem přešel na 3/4, pak na celou a nyní už druhý den beru 1 a 1/2. Účinek je znát, cítím se jako opilý a to po kafi obvykle nenastává. Takže hurá, Efectin zabírá. Vezmu-li v úvahu způsob, jakým jsem jej získal – vybral jsem si ho podle svých vlastních vyčerpávajících záznamů před doktorkou sám, se jedná skutečně o malý zázrak. Ale když mi byl před třemi lety v Bohnicích ordinován Cipralex, také jsem si ho z několika nabídnutých léků vybral sám. Pořád je to lepší, než když mi na paviloně 26 bez jakéhokoliv předběžného pohovoru vybrali Esprital a přes obrovské vedlejší účinky ho do mě cpali málem násilím celé čtyři měsíce. Píšu o tom v sérii příspěvků "Když se psychiatrům nedařilo". Takže nyní se psychiatrům daří dobře. Pacient si podle vlastních záznamů vybral lék a ten účinkuje. Michaela jen sáhla do skříně, protože ho tam náhodou měla. Nejmenuje se sice Efectin, nýbrž Argofarm a vyrábí ho bývalá Slovakofarma Hlohovec, nyní samozřejmě Zentiva. Je to generikum, to znamená, že obsahuje stejnou účinnou látku jako Efectin. Proto mu tak říkám, je to jeho nejznámější název.
      Abych se vrátil ke slíbenému Sibeliovi: večer beru na spaní Hypnogen, který navíc uklidňuje a spolehlivě likviduje mé pravidelné večerní deprese, kvůli kterým chodím spát třeba už v šest večer. Včera jsem si tedy vzal Hypnogen, ale místo spaní jsem začal preludovat cosi na Casiu. Jeden motiv se mi zalíbil, tak honem ho zapsat. Do Composeru, samozřejmě, protože ho umím obsluhovat natolik rychle, že už nepotřebuji žádné ručně psané noty. Vždycky kousek zahrát a nejlepší verzi zapsat. Dnes ve 4 ráno jsem si z Composeru vytiskl jen melodii a začal ji pomalu vkládat do Sibelia. Zjistil jsem, že ten včerejší nápad nebyl nic moc, ráno bylo po Efectinu moudřejší večera, tak jsem nakonec "skladbu" dokončil. Pojmenoval jsem ji Invence v Gdur. V této tónině improvizuju rád.
      Když byla melodie v Sibeliovi celá, vložil jsem další nástroj – tentokrát Bb klarinet, aby mi hrál jen melodii, zatímco v klavíru budu psát dvoj- a trojhlas a bas. Přepokládal jsem, že když je to Bb klarinet, že bude trasponující, ale kupodivu nebyl – hrál přesně to, co bylo v notách. Asi se ta transpozice musí něčím zapnout a k tomu jsem se ještě zdaleka nedostal.
      Když byly všechny hlasy hotové, začal mi ten klarinet trochu vadit, tak jsem ho Mixerem ztišil. Zato nebyl skoro vůbec slyšet bas na klavíru. "Adoptoval" jsem tedy do partitury ještě čtyřstrunnou baskytaru a nechal ji hrát unisono ten klavírní bas. To byl celkem úspěšný pokus. Když jsem to však nahrál přes Goldwave do mp3, zjistil jsem, že mi tam trochu "brečí" jeden zmenšený akord. Tyhle zhůvěřilosti si musím vždycky přehrávat na Casiu, protože nikdy zpaměti nevím, ze kterých tónů se zmenšený akord skládá. Vím jen, že to jsou tři, popřípadě čtyři malé tercie a to dokážu zahrát vždycky. Napsat to správně do not už je horší. Nemohu říci, že bych zmenšené akordy nějak extra miloval, ale mám rád spodní střídavé tóny, které k nim obvykle vedou.
      Ukázka možná bude, až opravím ten zmenšený akord.