Autoři  Stránka autora  Názory autora  Díla hodnocená autorem 

Dílo #61144
Autor:Montrealer
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza
Zóna:Jasoň
Datum publikace:05.02.2010 04:30
Počet návštěv:650
Počet názorů:10
Hodnocení:2 2

Prolog
Věnováno Wiki
Doktoři a pacienti
      Poznal jsem za svůj život hodně doktorů, ale jen málokterý měl dar schopnosti hovořit s pacienty. Z kardiologie na Budějovické jeden dobrý loni odešel. I z Bohnic takoví doktoři v posledních letech úplně vymizeli. Odešli jinam, kde jsou za své komplexnější služby lépe placeni. Moje psychiatrička Michaela mezi ty komunikativní také nepatří.
      Moje první obvoďačka, která sloužila ve středisku Na Veselí 15 kolem roku 1968, však tento dar měla. Bohužel brzy odešla někam do Dejvic, nyní už je dávno v důchodu. Tehdy platil ještě obludný systém rajonizace, takže jsem začal spadat pod Danielu Urbanovou. Ta byla na všechny pacienty z principu protivná a nevraživá. Musel jsem k ní však chodit až do doby, než nám na Stavební fakultě zřídili obvod. Tam byla dobrá doktorka, schopná pohovořit i pomoci. Setrval jsem u ní až do přiznání invalidního důchodu. Pak jsem se teoreticky měl vrátit k té protivné Urbanové, ale bránil jsem se ze všech sil. V novinách jsem viděl inzerát Společnosti praktických lékařů v Pecharově 10. Bylo jich tam několik, já osobně neznal žádného a tak za mě výběr provedla vrchní sestra. Vybírala dobře. Od roku 1991 to byl můj poslední dobrý obvodní lékař. Měl však jednu velkou nevýhodu: do Pecharovy to bylo daleko. Musel jsem tam jet dvěma autobusy. Zpočátku jsem tam však jezdil bez ohledu na zdravotní stav na kole. Když už to nebylo možné, přeregistroval jsem se k Masopustové ve známém středisku Na Veselí. Dělal jsem vše pro to, abych se vyhnul té protivné Urbanové. Zatím se mi to podařilo. Jenže Masopustová stárla a ke stáru trochu blbla. Prý po odchodu do důchodu skončila v Bohnicích. To je prosím neověřená informace. Převzala mě Vávrová v tomtéž protivném středisku. Měla doslova obludnou čekárnu – 2 řady židlí proti sobě, takže si čekající pacienti navzájem koukali do obličejů. Přitom u obvodních lékařů bývá zpravidla plno a čeká se tam dlouho. Nebylo kam uhnout, v chodbě se čekat nedalo. Na psychiatrii mi poradili, abych se zase přeregistroval, když mi ta čekárna dělá tak zle.
      Zaregistroval jsem se u Ireny Kopecké, která dřív ordinovala také v tom obludném středisku Na Veselí 15, ale pak si zřídila ordinaci v ulici Nad studánkou v rekonstruovaném suterénním bytě. Čekárnu měla v bývalé předsíňce, kam se dala umístit jen jedna řada židlí, takže se místo do obličejů pacientů koukalo do zdi. Kdo se do předsíňky nevešel, musel stát na chodbě domu. Koukat do zdi místo do obličejů byl náznak určitého pokroku, ale Irena se moc neukázala jako doktorka ochotná a schopná mluvit s pacienty. V poslední době jsem měl i z té její čekárny hrůzu a tak jsem se snažil vždycky někoho posílat k Ireně pro léky. Třeba pečovatelku nebo sestru z domácí péče. Pečovatelka už odmítla k Ireně pro léky chodit, údajně pro zdlouhavé odbavování. Sestřička z domácí péče mi tam taky nechce chodit, protože je to podle ní jednoznačně práce pro pečovatelku. Dalším problémem u Ireny je její sestra – je to snad nejprotivnější sestra, kterou jsem u obvodní doktorky kdy zažil. Přitom přímý přístup do ordinace ze stavebních důvodů neexistuje, jen přes pracovnu sestry. Takže se v poslední době maximálně snažím k Ireně osobně nechodit, raději tam někoho poslat. Nesympatická čekárna, protivná sestra, kontroverzní doktorka. Irena mi v posledních letech naordinovala jen jediný lék: Siofor na cukrovku. Ostatní léky naordinovali odborní lékaři (internisté, psychiatři) a Irena mi je jenom předepisuje, abych nemusel někam daleko jezdit. Do ulice Nad studánkou je to skutečně kousíček, blíže jsem to k obvoďákovi nikdy neměl, takže se přeregistrovávat nehodlám. Není kam.
      Irena se v poslední době pohoršila. Dříve jsem si léky objednával voláním na mobil přímo k ní. Hovory zpočátku brala, takže se mohla k mým přáním přímo vyjádřit, což také dělala. Pak s tím z neznámého důvodu přestala. Objednávání léků přes SMS také nevyšlo, neodpovídala na ně. Jediným telefonickým přístupem tak zůstala pevná linka k té protivné sestře. Na čekání v chumlu pacientů v čekárně u Ireny se prostě psychicky necítím. Tak si pro léky opět posílám. Spotřebuji jich opravdu hodně. Moje domácí lékové zátiší obsahuje 14 různých léků. Většinu z nich mi píše Irena na dálku, protože do té její čekárny se bojím. Už jednou mě z přelidněné čekárny odvezla sanitka po panickém záchvatu rovnou do Bohnic, takže vím, co dělám, když se zalidněným místům velkým obloukem vyhýbám.

Počet úprav: 9, naposledy upravil(a) 'Montrealer', 05.02.2010 08:54.

Názory čtenářů
05.02.2010 09:30
Wiki
BTW jsem ráda, že ta Irena nejsem já :-)Abys mě propíral na internetu.

Ale nezlob se na mě, pořád vidím mnoho chyb i na Tvé straně.
Objednávat si pořád jen léky po telefonu je postup Non lege artis. Mezitím s epacientův stav mění a léčba se musí upravovat,
my jsme to vyřešily v ordinaci tím, že pacienty objednáváme, akutní hned, chronické za několik dnů.
Ale určitě bych ti nepsala léky na tvou telfonickou výzvu nebo podle tvé SMS.
Pokud k doktorce nejsi schopen dojít, může ona přijít jednou za čas k tobě na návštěvu do bytu.

A pokud jsi nepoznal doktora, který neumí mluvit s pacienty, tak holt máš smůlu na výběr lékaře.

Já mám opačný problém, mluvím s pacirenty až moc.
05.02.2010 09:48
Montrealer
Wiki napsal(a):
BTW jsem ráda, že ta Irena nejsem já :-)Abys mě propíral na internetu.

Ale nezlob se na mě, pořád vidím mnoho chyb i na Tvé straně.
Objednávat si pořád jen léky po telefonu je postup Non lege artis. Mezitím s epacientův stav mění a léčba se musí upravovat,
my jsme to vyřešily v ordinaci tím, že pacienty objednáváme, akutní hned, chronické za několik dnů.

Já mám opačný problém, mluvím s pacirenty až moc.
Takový systém objednávání bych bral, ač mám pořád hrůzu z plné čekárny. Jako objednaný bych snad ale nečekal.

Doktorů, kteří neumějí mluvit s pacienty, je nyní podle mě většina. Výjimkou jsou naopak ti, kteří to umějí. Nejsem jediný, kdo si stěžuje na verbální neschopnost současných lékařů. Přeji ti vše nejlepší a hodné pacienty.
05.02.2010 11:21
sokrates
hm, co znám a z doslechu, většina obvoďáků jen napíše nejběžnější léky a s čímkoliv, jen kapku složitějším posílají lidi ke specialistům ... 90 % téo činnosti by zvládla i sestra

Wki - nebrat osobně :-)
05.02.2010 14:19
Haber
všetky* problémy vznikajú* z nedostatku komunikácie* to je jasné*
05.02.2010 14:58
Wiki
sokrates napsal(a):
hm, co znám a z doslechu, většina obvoďáků jen napíše nejběžnější léky a s čímkoliv, jen kapku složitějším posílají lidi ke specialistům ... 90 % téo činnosti by zvládla i sestra

Wki - nebrat osobně :-)
úsměv, taky znám takový obvoďáky, mají kjednodušší život a chodí brzoo domů :-)
05.02.2010 15:03
Wiki
už potřetí mažu svůj příspěvek, né nebudu psát o pacientech ani o o tom, co dělám.
Je to o lidech, jako ve všech profesích, záleží na každém jednotlivci, na jeho svědomí a přístupu .
07.02.2010 00:46
josefk
Anopyrin pro Infantibus a nějaké ty kapky mi napíše žena a nic jiného nepotřebuju. Je už 3 roky v důchodu, kam odešla nejen proto, aby si ho se mnou užila, ale taky proto, že pacienti byli stále agresivnější, nevychovanější a neurvalejší. Např. nechodila ani na WC, aby neslyšela, jak čekárna mručí: kam jde? kdypak se vrátí? (Nebyla obvoďačka.)
Jinak bych řekl, že nemožných doktorů je asi tak stejné procento jako nemožných pacientů.
08.02.2010 10:47
Wiki
josífku :-) myslím, že máš pravdu, v ordinaci zažíváme denně obrovský stress, který rok od roku narůstá.

většina pac. by všechno nejradši řešila jen po telefonu a očekává zázraky. Což se po telefonu dá těžko udělat.
sice mám naobjednané pac., ale např. v pátek mi přišli dva, se kterými jsem strávila s každým hodinu _ vytelefonovávání, zařizování vyšetření do nemocnice, to co měla udalět fakultní nemocnice, jsem musela udělat já , protože jsem poslední stupěň na řetězu, pacient už nemá, kam jinam by šel a když nedotáhnu to, co měli udělat jinde, nikdo jiný už není, kdo by mu mohl pomoci.

Takže jsem v ordinaci denně minimálně 10 -12 hodin .
Ale to si nestěžuju, já mám tu práci pořád ještě ráda, jsem na jednom místě už 21 let, v podstatě dělam rodinnýho doktora, to jen aby byl hlas z druhý strany a né jenom neposkojeného pac., kterému obvoďačka odmítá psát léky podle telefonu nebo smsek.

Vím, že to má Montrealer těžké, ale minimálně 50% problémů si zavinil sám, podle toho co píše.
08.02.2010 11:01
Montrealer
nepamatuji, že by se mnou v posledních 15 letech některý doktor strávil hodinu.
siofor už nezobu, ale pravidelně ráno beru.
stejně tak efectin.
všechny léky si od půlky prosince píšu.

já myslím, že aspoň 60% problémů zavinily mé zatvrzelé choroby. za ten zbytek možná vinu nesu, ale poví mi někdo, jak velký je ten zbytek?
09.02.2010 13:38
Wiki
Montrealer napsal(a):
nepamatuji, že by se mnou v posledních 15 letech některý doktor strávil hodinu.
siofor už nezobu, ale pravidelně ráno beru.
stejně tak efectin.
všechny léky si od půlky prosince píšu.

já myslím, že aspoň 60% problémů zavinily mé zatvrzelé choroby. za ten zbytek možná vinu nesu, ale poví mi někdo, jak velký je ten zbytek?
kdybychom to vzali karmicky, tak si za všechno může každý sám :-)
ale je těžký tohle vědomě unést.....
je asi dobře, když si píšeš léky, které jsi pozřel , máš přehled a můžeš to zkonzultovat s doktorem, jestli ti nevyhovuje tahle PL, najdi si někoho jiného.,

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)