Předevčírem jsem dostal od Michaely Effectin. Přesněji řečeno, musel jsem si nové antidepresivum vybrat sám, tak jsem si zvolil tohle, jelikož u předchozího psychiatra jednou zabralo. S půlením tablet byla Michaela až příliš optimistická – první tabletu se mi včera podařilo rozštípnout na dvě nestejné poloviny, po požití obou jsem měl úzkosti. Dnes se mi tableta po zásahu kleštěmi téměř rozpadla. Polovinu jsem pozřel a doplnil Diazepamem proti úzkostem, druhou polovinu jsem zatím nechal ležet rozpadlou na svém lékovém talíři. Co s ní udělám, o tom se rozhodnu až podle účinků první poloviny.
      Jestliže jsem po Cipralexu spával špatně, po Effectinu je to ještě horší – často se v noci budím a definitivně vstávám před čtvrtou ráno.
      Na dnešní den jsem si připravil písničku Wabiho Ryvoly: Samota (Do tváře čas mi hlubokou vrásku samotou vyrejval). Bude-li dobrá nálada, zkusím ji ještě dnes nabušit do Composeru, ale bude to čertovská práce, k dispozici mám jen melodii a akordové značky, podle zvyků Wabiho sice nápadité, ale poměrně složité. Celá písnička je navíc v Edur, tedy se čtyřmi křížky, aby se Wabimu dobře zpívala, když nepoužíval kapodastr, ale čtyři křížky jsou na mě trochu moc. Pokusím se jejich počet poněkud zredukovat transpozicí do jiné tóniny. Samozřejmě budu muset transponovat i ty ryvolovské akordy. Snad mi bude Bůh všemohoucí nápomocen. Navíc ve zpěvníku jsou chyby, některé takty jsou jinak dlouhé a musím upravovat i rytmus. Uznejte to kacířství, upravovat rytmus po velkém Wabim.
      Ale nakonec si myslím, že jsem ty čtyři křížky zvládl, i když to znamenalo přehrávat si v půl páté ráno ty nezvyklé akordy na varhanách, abych pak do not nenapsal nějaké blbiny. Ono by to ale bylo dost slyšet, že?