| Dílo #58327 |
|---|
| Autor: | Montrealer |
| Datum publikace: | 26.06.2009 14:05 |
| Počet návštěv: | 850 |
| Počet názorů: | 8 |
| Hodnocení: | 1 1 1 |
| Prolog |
|---|
| Pokusím se potěšit milovníky zvířat, méně už anglofily. Dávám sem další výplod PC Translatoru s první kapitolou povídky od J.A.Konratha |
|
| Případ ztraceného štěněte |
Whelp Wanted
Harry McGlade dates back to 1985, when I was 15. I’ve been a mystery fan since I was nine years old, and I thought it would be a fun genre to parody. On a summer afternoon at my friend Jim Coursey’s house, we sat at his Apple IIe (with the green phosphorus monitor) and giggled like fiends writing one stupid PI cliché after another. I picked the name Harry McGlade out of a phone book. For the next dozen years, I wrote over a hundred McGlade short stories. None of them were any good, but they did garner me my very first rejection letters, including one in 1989 from Playboy.
Případ ztraceného štěněte
Postava jménem Harry McGlade se datuje zpět do roku 1985, kdy mně bylo 15. Já jsem byl nadšený přívrženec mysterií od té doby, kdy jsem byl devítiletý, a myslel jsem, že by to byla švanda tenhle žánr parodovat. Při jednom letním odpoledni u mého přítele Jima Courseye jsme seděli u jeho Apple IIe (se zeleně fosforeskujícím monitorem) a chichotali se jako ďábli psaním jeden hloupých PI klišé za druhým. Já vybral jsem jméno Harry McGlade z telefonního seznamu. Za příští tucet let, já jsem psal přes stovku krátkých historek o Harry McGlade. Žádná z nich nebyla dobrá, ale oni mně vytvářeli sbírku mých předních zamítavých dopisů, včetně jednoho z roku 1989 od Playboye.
This story was sold to the now-defunct Futures Mysterious Anthology Magazine. I wrote it just after my first novel came out in 2004. I was halfway through a meatball sandwich when a man came into my office and offered me money to steal a dog. A lot of money.
“Are you an animal lover, Mr. McGlade?”
“Depends on the animal. And call me Harry.”
Tato povídka byla zadána do právě zaniklého Futures Mysterious Anthology Magazine. Já jsem ji psal těsně po mém prvním románu, vydaném v roce 2004. Já jsem byl na půl cesty skrz karbanátkem obložený chlebíček, když muž přišel do mé kanceláře a nabídl mi peníze za ukradení psa. Spoustu peněz.
"Jste milovník zvířat, pane McGlade?"
"Záleží na tom zvířeti. A říkejte mi Harry."
He offered his hand. I stuck out mine, and watched him frown when he noticed the marinara stains. He abruptly pulled back, reaching instead into the inner pocket of his blazer. The suit he wore was tailored and looked expensive, and his skin was tanned to a shade only money can buy.
“This is Marcus.”
Nabídl mi svou ruku. Já mu podal svou, a sledujíc jej jak se mračí, když zpozoroval skvrny od pizzy Marinara. On se náhle stáhl zpět, sahaje spíše do vnitřní kapsy svého blejzru. Oděv, který nosil, byl vyrobený na zakázku a vypadal draze, a jeho kůže byla vyčiněná do odstínu, který si pouze ti movití mohou koupit.
"Toto je Marcus."
His hand extended again, holding a photograph.
“He’s a Shar-pei.”
Marcus was one of those unfortunate Chinese wrinkle dogs, the kind that look like a great big raisin with fur. He was light brown, and his face had so many folds of skin that his eyes were completely covered. I bet the poor pooch walked into a lot of walls.
“Cute,” I said, because the man wanted to hire me.
Jeho ruka se natáhla znovu, držíc fotografii.
"Marcus je z odrůdy zvané Shar-pei."
Marcus byl jeden z těch nešťastných čínských vrásčitých psů, ta odrůda, která se dívá jako obrovská hrozinka s kožešinou. Byl světle hnědý, a jeho tvář měla tolik záhybů kůže, že jeho oči byly úplně zakryté. Já bych se vsadil, že ten nešťastný čokl jako by nakráčel rovnou do zdí.
"Čímanský pes," řekl jsem pochvalně, protože ten muž si chtěl najmout mne.
“Marcus is a champion show dog. He’s won four AKC competitions. Several judges have commented that he’s the finest example of the breed they’ve ever seen.”
I wanted to say something about Marcus needing a good starch and press, but instead inquired about the dog’s worth.
"Marcus je šampión psí show. On vyhrál čtyři AKC soutěže. Několik rozhodčích poznamenalo, že to je nejhezčí ukázka z chovů, které oni kdy viděli."
Chtěl jsem mu povědět něco o tom, že Marcus potřebuje dobře naškrobit a slisovat, ale spíše jsem se dotazoval na hodnotu psa.
“With the winnings, and stud fees, he’s worth upwards of ten thousand dollars.”
I whistled. The dog was worth more than I was.
“So, what’s the deal, Mr...”
“Thorpe. Vincent Thorpe. I’m willing to double your usual fee if you can get him back.”
I took another bite of meatball, wiped my mouth on my sleeve, and leaned back in my swivel chair. The chair groaned in disapproval.
"Při soutěžních a chovatelských poplatcích on má hodnotu více než deset tisíc dolarů."
Já jsem jen zapískal. Ten pes měl cenu větší než já.
"Tak, jaká bude je dohoda, pane... "
"Thorpe. Vincent Thorpe. Já jsem ochotný jít až na váš dvojitý plat, jestliže dokážete získat mi ho zpět."
Já jsem ukousl z karbanátku, utřel ústa svým rukávem, a nakláněl se zpět ve své otáčecí židli, která sténala v hlasitém nesouhlasu.
“Tell me a little about Marcus, Mr. Thorpe. Curly fries?”
“Pardon me?”
I gestured to the bag on my desk. “Did you want any curly fries? Potatoes make me bloaty.”
He shook his head. I snatched a fry, bloating be damned.
“I’ve, um, raised Marcus since he was a pup. He has one of the best pedigrees in the sport. Since Samson passed away, there has quite literally been no competition.”
"Řekněte mi něco o Marcusovi, pane Thorpe. Jsou to nějaké kudrnaté pomfrity?"
"Co jste tím myslel?"
Ukazoval jsem na pytlík na svém psacím stolu.
"Nechtěl byste nějaké kudrnaté pomfrity? Brambory mě totiž nadýmají.
On potřásl hlavou. Já jsem popadl smažené jídlo a nadmutí bylo tentokrát totální.
"Já jsem vychoval Marcuse ze štěněte. Má jeden z nejlepších rodokmenů ve hře. Od té doby, co Samson uhynul, je v té věci úplně a doslova bez konkurence."
“Samson?”
“Another Shar-pei. Came from the same littler as Marcus, owned by a man named Glen Ricketts.
Magnificent dog. We went neck and neck several times.”
“Hold on, a second. I’d like to take notes.”
I pulled out my notepad and a pencil. On the first piece of paper, I wrote, “Dog.”
“Do you know who has Marcus now?”
"Samson?"
"Další Shar-pei. Původem ze stejné maličkosti jako Marcus, vlastněn člověkem nazvaným Glen Ricketts. Velkolepý pes. My jsme si šli několikrát po krku."
"Vytrvejte vteřinu. Já bych si raději měl dělat poznámky."
Vytáhl jsem svůj zápisník a tužku. Na prvním kusu papíru já jsem napsal, "pes."
"Víte, kdo má Marcuse teď?"
“Another breeder named Abigail Cummings. She borrowed Marcus to service her Shar-pei, Julia. When I went to pick him up, she insisted she didn’t have him, and claimed she didn’t know what I was talking about.”
I jotted this down. My fingers made a grease spot on the page.
“Did you try the police?”
“Yes. They searched her house, but didn’t find Marcus. She’s insisting I made a mistake.”
"Další chovatelka jménem Abigail Cummings. Vypůjčila si Marcusovy služby pro svou Shar- pei, Julii. Když jsem pro šel něj, tvrdila mi, že jej nikdy neměla, a reklamovala, že nevěděla o tom, o čem jsem mluvil."
Já jsem si to poznačil. Moje prsty udělaly mastný flek na stránce.
"Zkusil jste volat policii?"
"Ano. Prohledali její dům, ale Marcuse nenalezli. Ona trvá na tom, že jsem se zmýlil."
“Did Abigail give you money to borrow Marcus? Sign any contracts?”
“No. I lent him to her as a favor. And she kept him.”
“How do you know her?”
“Casually, from the American Kennel Club. Her Shar-pei, Julia, is a truly magnificent bitch. You should see her haunches.”
I let that one go.
"Dala vám Abigail peníze za vypůjčení Marcuse? Podepsali jste nějaké smlouvy?"
"Ne. Já jsem jí ho půjčil jen jako laskavost. A ona si ho podržela."
"Jak dobře ji znáte?"
"Příležitostně, z American Kennel klubu. Její Shar-pei, Julie, je doopravdy velkolepá fena. Měl byste vidět její hýždě."
Nechal jsem to raději být.
“Why did you lend out Marcus if you only knew her casually?”
“She called me a few days ago, promised me the pick of the litter if I lent her Marcus. I never should have done it. I should have just given her a straw.”
“A straw?”
“Of Marcus’s semen. I milk him by...”
I held up my palm and scribbled out the word ‘straw.’ It was more info than I wanted. “Let’s move on.”
"Proč jste jí půjčoval Marcuse, když jste ji znal jen náhodně?"
"Volala mě pár dnů předtím, slíbila mně kopat podestýlku, jestliže jí Marcuse půjčím. Já jsem to neměl dělat. Měl bych býval jen její dohodnutou slámu."
"Slámu?"
"Marcusovo sperma. Já mléko jemu od... "
Zvedl jsem svou dlaň a načmáral slovo 'sláma'. To už bylo více informací, než jsem ptřeboval. "Dovolíte mi postoupit dál?"
Thorpe pressed his lips together so tightly they lost color. His eyes got sticky.
“Please, Harry. Marcus is more than just a dog to me. He’s my best friend.”
I didn’t doubt it. You don’t milk a casual acquaintance.
“Maybe you could hire an attorney.”
Thorpe stlačil svoje rty dohromady tak pevně, že ztratily barvu. Jeho oči zvlhly.
"Prosím, Harry. Marcus je pro mě víc než jenom pes. Je to můj nejlepší přítel."
Já jsem o tom nepochyboval. Nesouložíš přece s příležitostnou známostí.
"Možná byste si měl spíš najmout právního zástupce."
“That takes too long. If I go through legal channels, it could be months before my case is called. And even then, I’d need some kind of proof that she had him, so I’d have to hire a private investigator anyway.”
I scraped away a coffee stain on my desk with my thumbnail.
"To je příliš zdlouhavé. Jestliže já jsem uzavřen v zákonných kanálech, uplynou možná měsíce než bude můj případ na řadě. A dokonce pak, já bych potřeboval nějaký druh důkazu, že ona Marcuse měla, takže já měl bych si musel najmout soukromého detektiva v každém případě."
Já škrabal pryč skvrny od kafe na mém psacím stolu se svými miniaturami.
“I’m sorry for your loss, Mr. Thorpe. But hiring me to bust into someone’s home and steal a dog...I’m guessing that breaks all sorts of laws. I could have my license revoked, I could go to jail—”
“I’ll triple your fee.”
“I take cash, checks, or major credit cards.”
"Je mi líto vaší ztráty, pane Thorpe. Ale najmout si mě, abych se vlámal do něčího domu a kradl psa...Já jsem hádám ten, který porušuje všechny druhy práva. Mohl bych ztratit svou licenci, mohl bych jít vězení-"
"Ztrojnásobím vaši taxu!"
"Beru peníze, šeky, nebo významnější kreditní karty."
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Montrealer', 26.06.2009 14:39.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
patafyzik 
Montrealer 
slunečnice 
josefk 
Charlien