| Záchvaty |
|---|
Moje matka si vždy potrpěla na nejrůznější záchvaty a vždy nám jejich průbeh procítěně líčila. Nejraději měla ty hysterické, které dostávala u svých oblíbených doktorů. Netušil jsem, že tuto vlastnost podědím po ní. Až jednou – bylo to na Palmovce. Byl jsem tam v opravně magnetofonů, a jelikož měli zrovinka polední pauzu, chtěl jsem si někam skočit na gáblíka. Okolí Palmovky moc neznám a tenkrát tam ještě nejezdilo metro. Žádná gáblíkovna v dohledu nebyla. Uviděl jsem však velkou samoobsluhu (potravinovou), dneska by se asi řeklo supermarket. Projel jsem dovnitř s vozíkem a začal si vybírat různé dobroty. Najednou mě zalil studený pot a udělalo se mi úzko. Cítil jsem, že okamžitě musím ven, ale nešlo to – veškeré východy byly zataraseny. Ven se mohlo jedině přes některou pokladnu. Zařadil jsem se tedy poslušně do fronty, a jak jsem tak byl děsně nervózní, začal jsem konzumovat dobroty ze svého vozíku. Prázdné obaly jsem odhazoval zpět, aby mně mohli nákup spočítat a nezavolali na mě nakonec policii. Než jsem se dostal k pokladně, zkonzumoval jsem úplně všechno, a tak jsem z vozíku vyndával jen samé použité obaly. Pokladní však nehnula brvou a zkonzumovaný nákup namarkovala. Zaplať pán bůh, byl jsem venku.
Po tomhle prvním extempore jsem si už dával pozor. Obrovským samoobsluhám jsem se velkým obloukem vyhýbal a i v těch menších jsem předem hledal možnost, kudy utéci v nouzi nejvyšší. Dvakrát jsem takhle nechal plný vozík na place a proplížil se po čtyřech bránou určenou pro vozíky. Pokud tam taková brána nebyla, raději jsem na nákup rezignoval a využíval Pečovatelskou službu. Je zajímavé, že v malých obchůdcích s jednou prodavačkou a nejvýše dvěma zákazníky jsem nikdy záchvaty nedostával. Jen v těch velkých. Proto jsem se vždy, jda na propustku z Bohnic, rozšoupával v místním pekařství, kde jsem si naplnil batoh různými koblihami a věnečky. To mně pak muselo stačit na celý pobyt doma.
Dalším místem, kde jsem s oblibou dostával záchvaty, byly čekárny u doktorů. Z některých mám hrůzu ještě dodneška. Například k očnímu chodím jen s doprovodem a židli si vynáším na chodbu, abych nemusel koukat do obličejů. Je to čekárna společná pro dvě ordinace a lidí tam bývá aspoň dopoledne hodně. O mé pořadí mezi pacienty se pak stará ten chudák doprovázející, ať už je to pečovatelka nebo asistent.
Největší takový záchvat jsem zažil na foniatrii v Řešovské. Dal jsem sestře kartičku zdravotní pojišťovny a řekl jí, že jsem pacient Psychiatrické léčebny Bohnice a že se tam musím urychleně vrátit. Nedojalo ji to. Řekla jen:
„Musíte čekat, až na vás přijde řada.“
Po chvíli jsem dostal panický záchvat, protože lidí tam bylo opravdu hodně. A nějak neubývali. Doktorka mě vzala hned, rozpoznala, že to je "panic disorder" a nechala mi zavolat sanitku. Na vyšetření mě objednala za týden s tím, že "zaručeně nebudu čekat, ale že na panické pacienty nejsou zařízeni". Tak jsem si to vyšetření odbyl v laskavém doprovodu sestry, protože samotného mě tam už nechtěli pustit. Navíc mě předem nadopovali Rivotrilem a dali mně sanitku, aby nemusela sestra šlapat pěšky.
Foniatrie v Řešovské se naštěstí přestěhovala do modernějších prostor, čekají tam maximálně dva pacienti a i tam mám výsadu, že si smím přenést židli někam jinam, abych nekoukal do obličejů.
Moje obvodní doktorka to má lepší, tam se kouká aspoň do zdi, na které jsou připevněny zdravotně-osvětové a wellness plakáty, to se ještě dá chvíli vydržet. Takže v současnosti nejhorší čekárnu mají na chirurgii na Karláku, kde je ta místnost společná pro několik ordinací, chybí tam jakékoliv denní světlo a mají tam ukrutně tvrdé židle. Naštěstí tam nechodím moc často – vlastně, vždycky mě tam přivezla nějaká houkající sanitka.
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Montrealer', 10.04.2009 09:37.
| Názory čtenářů |
10.04.2009 09:36
 Stan the Joker 
|
je to těžký, no. podobný věci sem taky míval, ale bojuju s tim. se vypnu a zkoušim vůbec nemyslet, jen čučet do blba a bejt v klidu. velký krámy a čekárny, taky to nemám rád, ale už to dávám líp.
|
10.04.2009 11:13
 fenoménH
|
asistentům sláva! |
11.04.2009 09:46
 josefk
|
co se týká záchvatů, tak to onehdá i moje drahá, když soused prohodil tak, aby ona neslyšela, nějakou zhůvěřilost o její hlavě, pravila v záchvatu úsměvů: koukám, že vy jste taky asi inteligent!
moje drahá slyší perfektně |
11.04.2009 10:55
Stan the Joker
|
josefk napsal(a): co se týká záchvatů, tak to onehdá i moje drahá, když soused prohodil tak, aby ona neslyšela, nějakou zhůvěřilost o její hlavě, pravila v záchvatu úsměvů: koukám, že vy jste taky asi inteligent!
moje drahá slyší perfektně |
11.04.2009 11:05
Haber 
|
prečo sa hovorí po česky dať si do nasa, ísť na gáblika? |
11.04.2009 13:44
 Montrealer
|
Haber napsal(a): prečo sa hovorí po česky dať si do nasa, ísť na gáblika? |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|