Autoři  Stránka autora  Názory autora  Díla hodnocená autorem 

Dílo #48569
Autor:Montrealer
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:18.04.2008 12:42
Počet návštěv:6755
Počet názorů:30
Hodnocení:17 1 9
Patří do archívu:<Soukromý> neverdie: LOVEní

Prolog
Moje taneční hodiny
Marta
      Onen den se mně od rána dařilo vše, nač jsem sáhl. Zejména ve škole. Takových vydařených dnů nebývá v životě mnoho. Chodil jsem tenkrát do tanečních a právě ten večer jsme hodinu měli.
      Přišla pro mě při dámské volence. Předtím jsem si jí nikdy nevšiml, ale jak na mě poprvé promluvila, okamžitě mě polilo horko. Na první potkání jsem se zamiloval - do jejího hlasu !
      Marta uměla tancovat výborně. Lépe než já, ale i při tanci jsme se shodli. Adresy jsme si vyměnili hned první večer. Telefon však doma neměla a já také ne. A těžko jsem mohl přijít na návštěvu, když měla doma rodiče. Napsat dopis mě tenkrát nenapadlo.
      Velice brzy jsem zjistil, že o Martu má značný zájem také jeden vysoký kluk. V podstatě jsme se pořád o Martu prali a navzájem si ji přebírali, jakmile k tomu jen byla možnost. Ten kluk mně v podstatě nedovolil zůstat s Martou chvilku o samotě. Zjevně se s ním znala déle než se mnou, ale kdykoliv jsem ji vyzval k tanci já, tak se mnou ochotně tancovat šla. Asi se nemohla sama rozhodnout.
      Do konce tanečního kursu zbývaly ještě čtyři normální taneční hodiny a jedna prodloužená. Právě při prodloužené se mně podařilo zůstat s Martou chvilku o samotě. Pozval jsem ji při tom na rande. Přišla. Toulali jsme se spolu asi tři hodiny po Praze. Povídal jsem jí o svých životních plánech, ale pak jsme si najednou jakoby přestali rozumět. Marta se zřejmě už v duchu rozhodla, že dá přednost tomu druhému. Tomu vysokému klukovi. Další schůzku se mnou už odmítla.
      Nedokázal jsem se s tím vyrovnat. Aspoň ne dostatečně rychle. Do konce tanečních přitom zbývaly ještě dvě hodiny. Marta už na žádnou z nich nepřišla.
      Poslední taneční hodinu jsem se seznámil s Janou. Nebyla sice takový formát, jako Marta, ale rozuměli jsme si od první věty. Adresu mi sice nedala, ale řekla mně, kam chodí na taneční čaje. Kam chodí a kdy tam přesně bude. Bylo to vlastně skoro totéž, jako kdyby mně adresu dala. Jana tedy pozvala na rande mě. Bohužel jsem se ještě nedokázal vzpamatovat z rozchodu s Martou a tak jsem na tu velice nadějnou schůzku nešel.
      Jana. Jana z Podbaby. Když si na tu vědomě zmeškanou schůzku vzpomenu, tak bych si nejraději nafackoval, a to ještě dnes, po tolika letech ! Chtěl jsem však chodit s Martou, z nečekaného rozchodu jsem se nedokázal vzpamatovat a Janu jsem nechal plavat. Už jsem ji nikdy nepotkal. Do té taneční kavárny, kam mě pozvala, jsem nikdy nešel.
      Ještě než jsem se seznámil s Martou a s Janou, tancovával jsem často s Hankou. Byla to příjemná děvucha, studující gymnázium v Křesomyslovce. Tancovala slušně, ale na čaje bych ji asi nepozval. Byla totiž samá ruka, samá noha, zkrátka moc hubená, žádné masíčko. Ale jinak byla sympatická a chtěl jsem ji pozvat na tramp nebo aspoň na výlet. Zdála se mi jako typ holky do nepohody - jenže jsme si nevyměnili adresy. Tak jsem několik dní "obléhal" gymnázium v Křesomyslovce v očekávání, že ji uvidím přicházet nebo odcházet ze školy. Neměl jsem však štěstí. Nepotkal jsem ji. Takže jsem v tanečních všechny možnosti seznámení "pokazil" - snad kromě Marty, kterou jsem jednou pozval na rande. Podruhé už nepřišla...
      Střední škola mi příliš možností seznámení nenabídla - studoval jsem elektrotechnickou průmyslovku a tam bylo děvčat pramálo. O ty hezké byl samozřejmě velký zájem, zejména mezi spolužáky. Ani jsem to na ty naše elektrikářský holky nezkoušel.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Montrealer', 18.04.2008 13:20.

Názory čtenářů
18.04.2008 14:16
haha

celkom nuda..na tej priemyslovke, čo? chlapčenské školy boli divné, málo dievčat aj to škaredé

no, a čo tak spomínaš?
skleróza pracuje a vynorujú sa už len dávne spomienky?:))
18.04.2008 14:22
Goldilocks
opravdu milé... tak hlavně, žes to nakonec dohnal ;-)
18.04.2008 16:59
Albireo
Dost mi to připomíná mně samotného ve studentských letech. Také jsem byl smolař, navíc hrozně nesmělý. Postupně zamilovaný do tří ze čtyř spolužaček ve třídě na průmyslovce (jedna z nich před pár dny umřela).
18.04.2008 18:47
fungus2
18.04.2008 18:54
stanislav
mně ženský padaly kolem krku, když jsem byl mladej, tyhle smolaři, těm jsem tedy nikdy nezáviděl... hehehe... avízko samo sebou... 
18.04.2008 18:54
stanislav
holku z tanečních jsem ale nepřeříz, měl jsem toho už moc....
18.04.2008 18:57
závojenka
stanislav napsal(a):
holku z tanečních jsem ale nepřeříz, měl jsem toho už moc....
věděla jsem, že Tys na LiTeře alfasamec :-)
18.04.2008 18:58
stanislav
závojenka napsal(a):
stanislav napsal(a):
holku z tanečních jsem ale nepřeříz, měl jsem toho už moc....
věděla jsem, že Tys na LiTeře alfasamec :-)
houby, žiju v celibátu. já nelžu...
18.04.2008 18:59
stanislav
bylo nebylo... nyní se věnuji mystice všedního dne a stereotypu...
18.04.2008 19:08
závojenka
stanislav napsal(a):
bylo nebylo... nyní se věnuji mystice všedního dne a stereotypu...
...není nad vybouřeného mystika! a stereo-typ: záchrana typů, jako já:-)
18.04.2008 19:09
magie_esence
pěkné čtení:-)
18.04.2008 21:01
siorak
závojenka napsal(a):
stanislav napsal(a):
bylo nebylo... nyní se věnuji mystice všedního dne a stereotypu...
...není nad vybouřeného mystika! a stereo-typ: záchrana typů, jako já:-)
Já čet "vykouřeného". Ach ten Freud...

Pvídečka je milá, a pointa z ní, řekl bych, přímo trčí ...
18.04.2008 21:05
závojenka
siorak napsal(a):
závojenka napsal(a):
stanislav napsal(a):
bylo nebylo... nyní se věnuji mystice všedního dne a stereotypu...
...není nad vybouřeného mystika! a stereo-typ: záchrana typů, jako já:-)
Já čet "vykouřeného". Ach ten Freud...

Pvídečka je milá, a pointa z ní, řekl bych, přímo trčí ...
nojo, to je fakt: zkoušečka! a mně tak přejemnělá věc unikla!
18.04.2008 21:09
Mbonita
četla jsem skoro bez dechu..musím to náležitě ocenit,jsi dobrý vypravěč a lovec žen:-))
19.04.2008 07:40
stanislav
povídka je to fakt milá. na nic si to nehraje, líčí své věci tak nějak, jak je vidí, tuhle literaturu můžu... Repovy poučného charakteru poznámky jsou dle mého navíc. autorovi jich netřeba, ví si sám rady...
19.04.2008 09:21
Montrealer
Mbonita napsal(a):
četla jsem skoro bez dechu..musím to náležitě ocenit,jsi dobrý vypravěč a lovec žen:-))
Tenkrát jsem nebyl lovec žen, ale spíš váhavý střelec.
Lovcem žen jsem se stal až později.
Lovil jsem na inzeráty.
Pár jsem jich ulovil.
Jednu jsem si ponechal...:o)



A Marta, ta z tanečních, ta se prý nikdy nevdala, bydlí stále na Pankráci v ulici Marie Pujmanové. Ovšem tato ulice představuje téměř celé sídliště, takže se v soukromého pátrače asi nezměním.
Ale přesto bych si s ní rád zavzpomínal na těch pár společných chvil.
19.04.2008 17:39
marťánek paní Koutné
...taneční, jen si tak vzdychnout :-)
19.04.2008 19:06
Kašpar H
Vyvíjí se to nadějně, ale nějak nenacházím pointu. Přijde mi to jako začátek něčeho-
20.04.2008 12:35
Lee
Zdařilé vyprávění!
05.05.2008 10:47
engelmar
To je vyprávění, tvých zkušeností? Četlo se to hezky, máš vyprávěcí talent, očekával bych ale nějakou pointu.
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)