Stalo se to už kdysi dávno. Ještě v hlubokém komunizmu, kdy nejdražším jídlem v mé oblíbené restauraci byla pečená husa s knedlíkem a se zelím za nějakých 12 Kčs a "obyčejná" svíčková s knedlíkem stála plných 7,40. Zašel jsem si tenkrát na gáblíka do tý svý hospody, poručil si hlavní chod, číšník ležérně napsal na účtenku něco kolem 6 korun a já to tenkrát ani nezkontroloval, protože, proboha, když mám na účtence jenom jednu položku, tak mě přece nemohou ošidit, no né? Uznejte sami! Tak jsem, čekaje na jídlo, pozoroval pivní cvrkot u výčepu, když vtom se přihnal číšník a řval na celou hospodu:
      „Tohle je nějaká spravedlnost? Když vás natáhnu o padesátník, tak to hned píšete do knihy stížností, ale když se spletu ve váš prospěch, tak jste pěkně zticha!“
      Když dořval, napsal mi novou účtenku se správnou částkou a tu starou se vzteklým výrazem ve tváři zmačkal do kuličky a odhodil do popelníku plného vajglů. To byl také jediný zdokumentovaný případ, kdy se číšník spletl v můj prospěch. Takové věci se už dneska nestávají. Jó, stárneme, kamarádi. A doby bujarého mládí se už nikdy nevrátí.