Přijde sedmdesátiletý děda k doktorovi k testu plodnosti.

Doktor mu dá lahvičku a řekne mu, ať ji přinese zítra alespoň z poloviny plnou.

Děda přijde druhý den, ale lahvička je úplně prázdná.

Doktor se ho ptá, proč.

“Inu,” řekne děda, “asi takto. Zkoušel jsem to pravou rukou, nic. Pak levou,
nic. Pak oběma, nic. Poprosil jsem o pomoc manželku. Zkoušela to pravou rukou,
nic. Zkoušela to levou rukou, nic. Zkoušela to oběma, nic. Pak to zkusila
pusou. Se zubama, bez zubů, nic. Tak jsme zavolali sousedku a pak i druhou, ty
to taky zkoušely rukama, pusou, a nic.”

“Cože, vy jste volali sousedky?” zajímal se doktor.

“Jo,” odpověděl starý pán, “zkoušeli jsme to všichni ze všech sil, ale to víčko
z lahvičky jsme zkrátka neodšroubovali!!”

Babička u doktora si stěžuje, že dědeček už nemůže.

Dostane tabletky s ponaučením: jen jednu tabletku a to chvilku před….

Večer udělá guláš a při dávkování tabletek jí vypadnou všechny. Dědek zblajzne
guláš a vrhne se na babku. Udělá jí to jednou, dvakrát, pětkrát …

Babka už nemůže, uteče a schová se. Chvilku je ticho, pak začnou bučet krávy,
mečet kozy, kdákat slepice, mňoukat kočka a pak najednou rány ze dřevníku.

Bábě to nedá, vyleze a jde se podívat. Dědek ho má na špalku a mlátí okolo něj
sekyrou. Babka se vyděsí a zvolá: “Né, dědku, ještě si můžeme užívat!”

A dědek na to: “Mlč bábo, udělám si špičku a jdu na vlaštovky!”

Kubečkovi si pořídili televizor.

Dědeček se soustředěně chvílí díval na program, potom náhle televizi vypnul.

“Proč to, dědečku, vypínáte?” ptala se snacha.

“Musím na záchod a nechci o nic přijít.”