Dílo #57209
Autor:Kocourek
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:29.04.2009 20:46
Počet návštěv:951
Počet názorů:3
Hodnocení:

Prolog
   
Já zamýšlím se častokrát,
kým jsem a kým snad byl bych rád,
a zda, až čas můj pomine,
si někdo vůbec vzpomene...
 
 
Kým jsem a kým byl bych rád?

Být tím, kdo něžně pohladí,
byť pouhým slůvkem jen,
dušičku kladně naladí
a zmizí jako sen,

nosit štěstí jak pavouček,
lidem ho rozdávat,
mít ze snů hezký klobouček,
druhé učit se smát,

jen to a žádný jiný cíl
já nekladu si víc,
vzpomeňte jen, že jsem tu byl,
až rozplynu se v nic!

A třeba vám ty vzpomínky
jak křídla motýlí
v očích zas vznítí plamínky,
jež touhou zešílí!
 

Epilog
Počasí plačtivé splíny zas budí,
pochyby hlodají hned v srdci mém,
jaký má smysl, že člověk se zrodí,
když záhy usíná tu věčným snem?

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Kocourek', 29.04.2009 20:47.

Názory čtenářů
29.04.2009 23:28
Pan Japko
proč furt existuje snaha veršovat
podle mě jsou verše /až na pár výjimek/ mrtvý útvar
30.04.2009 12:02
Stan the Joker
Pan Japko napsal(a):
proč furt existuje snaha veršovat
podle mě jsou verše /až na pár výjimek/ mrtvý útvar
třeba ani tak ne, ale v tomhle Kocourkově případě je to docela dead.
30.04.2009 20:02
Kocourek
Pan Japko napsal(a):
proč furt existuje snaha veršovat
podle mě jsou verše /až na pár výjimek/ mrtvý útvar
Nu, pro mne je mrtvým útvarem spíše volný verš, protože pak to postrádá jakýkoli rytmus a řád ...;o)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)