Být tím, kdo něžně pohladí,byť pouhým slůvkem jen,dušičku kladně naladía zmizí jako sen,
nosit štěstí jak pavouček,lidem ho rozdávat,mít ze snů hezký klobouček,druhé učit se smát,
jen to a žádný jiný cíljá nekladu si víc,vzpomeňte jen, že jsem tu byl,až rozplynu se v nic!
A třeba vám ty vzpomínkyjak křídla motýlív očích zas vznítí plamínky,jež touhou zešílí!