Ruce plášť z hvězd Ti utkat chtěly, Tvou krásou opil se můj zrak, radostí tetelím se celý, chci milovat se jako drak!
V zrcadlo z řas když pohlédl jsem, udiven zřel v něm obraz svůj, srdce mé pělo Lásky píseň, že nejdražší jsi klenot můj!
Údy mé touhou rozpálené plášť temné noci halí teď, vlas Tvůj jak nápoj z révy viné se po polštáři rozlil hned.
K sobě se tisknou naše těla, bláznivou touhou spojená, z Tvých očí čtu si, co bys chtěla, vše chce Ti dát dnes Láska má!
Ruce se Touhou opíjejí, když bloudí v Lásky záhybech, dvě srdce v akordu si pějí, stejný rytmus má i náš dech!
Mezi Tvou Charybdu a Skylu můj kliper jako šíp hned vnik, pln životadárného pylu, nebezpečných vod průzkumník!
V extázi svíjí se Tvé tělo, moje ti spěchá v ústrety, konečně má to, co tak chtělo! Jsem šťasten, Lásko! A co Ty? |