Dílo #56202 |
Autor: | usmevavaa |
Datum publikace: | 07.03.2009 22:58 |
Počet návštěv: | 737 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 1 |
Prolog |
|
Překvapení |
stojíš, usmíváš se, nekřičíš čas běží uvěřit stěží, že zpomalí se jednou na rychlost přiměřenou počtu zaznamenaných chvilek každý tvůj, byť jen, letmý dotek mě pálí studí a ulpívá na kůži jak voda vodopádů ........topím se v sobě, v tobě nalezena a teď? staví mezi nás barikádu z cizích rudých rtů.. věčná epocha našeho bytí skončena a ty? pořád stojíš, usmíváš se a čas běží. fádní výrazy nevnímat příchody, odcházení víš, byla jsem ti tak podobná plná otázek a obdivu.. a dál? překvapení
|
|
Epilog |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'usmevavaa', 06.03.2009 22:59.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|