LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #2553
Autor:	Mathew
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Jiné/Drama
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	18.01.2004 08:47
Počet návštěv:	13151
Počet názorů:	85
Hodnocení:	20
Patří do archívu:	<Veřejný> ZLATÝ FOND

Prolog

na levé straně jeviště zrezivělá pračka, vedle zmuchlaná hromada rudých triček s obličejem ernesta che guevary - větrák jako z noir filmů - slyšíme smrtonosné bzučení moskyta - celým jevištěm se táhne provázek na kterém jsou navlečeny modré a červené korálky ( pokud si divák uvědomí že modrý korálek symbolizuje čárku a červený tečku, možná mu dojde že celý provaz tvoří nápis morseovkou který zní "pane-browne-máte-pěknou-dceru" )

evening of snakes - my childish chin

( z pravé strany vchází asi osmnáctiletý mladík jehož jméno je matyáš bodlák - oblečen je v zelenou vojenskou košili s rudou nášivkou na rameni - potácí se jako opilý ale jeho pohled je jasný, zářící )

matyáš :( brumlá si sám pro sebe) jako bych měl v břiše třináct pavouků požírajících se navzájem - jakoby byly stěny mého žaludku stvořeny z lepkavého křišťálu - jakoby by mi nebylo předurčeno zapomenout na tu prokletou čarodějku
( zvyšuje hlas, skoro křičí ) jakobych se už nikdy neměl probudit v čisté posteli! ( pravou nohou vyrývá do země ornament podobný ležaté osmičce, roztahuje ruce aby udržel rovnováhu a maluje do podlahy, propíná celé svoje tělo a kouše se do spodního rtu, pokouší se mluvit dál ale místo toho jenom křičí )
modrá obloho modrá obloho modrá obloho!( matyáš se kácí na zem a pláče ) žijeme v nádherným světě žijeme v nádherným světě - nikdy nikdy nikdy nezapomenu na - moskevskou čarodějku přivolávající podzemní démonky u patriarších rybníků - slunečnicový olej rozlitý na tramvajové koleje ( matyáš náhle prudce vyskočí, rozpřáhne ruce jako indián, pokorně skloní hlavu a v této kristusovské póze potichu ševelí ) ano ano - přestěhuju se na střechu kde budu od rána do večera a celou noc malovat vázy - čekat tak dlouho jak bude potřeba - dnešek je začátek všeho co bude dál, prosím - PROSÍM!
( matyáš se kácí k zemi a v posledním záchvěvu bdění si rozškrabuje tváře a bradu )

( z levé strany vchází asi šestnáctiletá dívka, říkejme jí třeba markéta pomněnková - v černém kabátě a v sukni stejné barvy, s oranžovou šálou - svléká si kabát a sundává šálu - na pár sekund se zadívá někam nahoru a zbavuje se modře batikovaného trička a sukně - teď tu stojí ve světle zelené podprsence a v kalhotkách )

markétka : ( shýbá se nad matyášem a soucitně ho kouše do ucha ) hlupáčku, ještěrka přece neumřela, jenom spí a má zavřený oči

Epilog

( padá opona a slyšíme jenom větrák který se bez ustání točí a nesmrtelného moskyta - všechno ostatní se stává snem vytaženým z ohniště )

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Mathew', 18.01.2004 08:56.