| Vždy jsem se chtěl |
|---|
Vždy jsem se chtěl
Podívat do naší chalupy
V horách v moment kdy je opuštěná
Jen tak potichu tam být a nebýt
Po zdi prstem obtahovat měsíční okno Oknem vrhané
A poslouchat jak kamna vyhasínají
Skoro jak vidina
Vždy jsem chtěl vznášet se ve vzduchoprázdnu
A být a nebýt stejný jako prach
Který nikdy neklesne a ani neoněmí K zemi
Zastavit čas tikotu kukaček
Co už roky mlčí
A vrůst do zdí
Cítit jejich vlhkost a žloutky a
Tajemství porůznu vysílaná z praskajícího rádia
Ještě před válkou
V rukou jej drží panna Marie tu co jsem našel
Jako malej kluk
Schovanou mezi prkny na půdě místo slz měla vajíčka pavouků a dnes Mléčně hledí do stráně
Vždy jsem chtěl být to ticho v chalupě
Když zavřeme poslední dveře a drobky na stole
Stanou se vítanou svačinou myší
Teplo mizí s vlnou hlasů Myší karneval
Venku svítá je ráno a možná bude padat sníh
Přestože je září A myši zvrací
Dědová hůl se opírá o zeď okny se míhá
Další den Listy jsou cokoli
A chalupa mlčí a naše stopy nejsou a Nebudou
Jen stádo ovcí venku bečí
Je září a venku hoří vánoční svíce
Osamělá chalupa v horách stává se nekonečnou
A já tu jsem a nejsem |
|
Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'blackholesun', 23.05.2011 14:07.
| Názory čtenářů |
 |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
