Kláštery jsou vybraná ptačí hnízda

F.S.

Surrealistický úvod při hypnagogní vzpomínce na včerejší vypravování

Z deště neprší
Omlácené mraky  Prodlouženými nehty

Tři sloni stojí si na zádech ale
Ten na vrcholu je otočený druhým směrem
A umřel  Zdvižené choboty
Některé paneláky jsou krásné
Pan je v podřepu na barové stoličce ve
Stále stejné pozici a otáčí se dokola
Někdo mu vyndal jazyk  Nemůže se smát
Pro dnešek do vzduchu vykopává nohou
A zpoza rohu  Protože toto je obraz
Vykukuje holčička ale musí se prodírat
Skrze předlouhé vlasy svojí maminky
Vyplazuje jazyk  Vlasy voní a stékají
Po okraji
Probral jsem se a hodil po matce
Hrst kari
Ráno probodla mi krk dlouhým nožem na porcování

Kázání z květin

Po kapkách se stéká a pojí i tlukot srdce
někdejší spojité
Ruce starcu sají  Nádoby

Vysoko v horách

Obrazy mléka jsou mýtus  Oživený
jakožto rámě člověka
Mlékařovi zčesané vlasy
Zklamané dlaně a hnízda na něž dnes už se nečeká

Tato pěna lehce sepsaná a promluva
když do očí si mi řekl
"Člověk si tvoří svá vlastní pojetí
protože by nesnesl pomyšlení
že je dílem náhody a vše okolo něj
je nezachytitelné a pokaždé jiné
a  Toto je mé vlastní pojetí
jež mi nedovolí překročit hranice
pomatenosti"  Vychladlé lapmy přitahovaly
noční hmyz a dálnice na pár minut ztichla
a s ní i město  Jaká ironie 
A v rohu místnosti stála dívka
ztěžka jsem dýchal
Její hebké vlasy se dotýkaly země
a já nezemřel  Jenom jsem nemohl
otevřít oči abych se konečně začal bát
mající Gradivu až poteď po pás života

Příběh studny a upuštěných věcí

A starý mlékař vyprávěl o peřině
a o kostnici která je snem
nebo-li velké prádlo pod nosem mlékem prolnuté a umazané
knírky jež jsou snadné

Vysoko v horách
ležel hřbitov  Překrásný
kousek světa zarostlý bodláčím na kterém odpočívaly těla
bláznů  Kousek odtud byl kostel odkud pocházeli
Na žádném náhrobku už nebyly tváře a je to tak
dobře  Protože blázni nemají své tváře a když už
tak popraskané  Hřbitov je krásný a
leží vysoko v horách

jeho slova jsou  Která čekala na vylovení v studni

"Nevím odkud se bralo světlo
ozařovalo vrcholky skal zvětralých deštěm
a nahodile připomínalo zasklené dětské sny
z půdy a píchání sena do prstů
Natáhl jsem ruku a ucítil drolící se kamení
chtěl jsme si jenom zahrát píseň
Skleněné tyče a mlékařské konve
však nevydaly ani jeden ledový hlas
Odkud se bralo to světlo je mi doteď záhadou
jiskřilo se mi před obličejem
nestačil jsem ani zamávat jenom pomyslet co s tebou
bude Zahrado  A dohmatal jsem ze skály dolů
nástroje hrály a kruh z paží mých přátel
se rozevřel před poznáním sebe - neomdlel
ani neletěl jenom nicota tak děsivá - než
dostalo se mi síly jí sdělit eterem všehomíra"
Podívala se na mě a řekla
"Víš kdy je smrt krásná - když je listím
obarvená do žluta" usmál jsem se pro sebe a pomyslel si
dnešek už není skálou a nikdy bys nebyla mojí studnou

  
Snímání

fascinuje mě síla dívčích jmen
a muži když tančí  Shamal Ei

Někdy snímá vítr jenom z šatů pyl
a laskavosti mezi dvěma stromy rozvěšené se
pro dnešní nálady už nehodí
Pohled jako z fantazie dlouhé šňůry
a velké prádlo voní
až do oken dalšího domu
Mýdlo ze zježených chloupků a podzim
se zase jednou odbil
prázdným mávnutím a unuděným dechem
z vykouřené dýmky  Roznesene z unavených polí

Tlouštík schovávající se v mé skříni
si z čela setřel pot a tuk odložil
do invalidního vozíku
"Můj příběh není něco extra
ale odehrává se  Syn lezl na střechu kostela
Držel se rukama za mosazné pláty  Horké a v
sobě měl obrovské sebezapření a odhodlání vylézt
do vybraného hnízda  Kostel stál vysoko v horách
kde je tak krásně vedle něj hřbitov také tak krásný
a uprostřed byla studna kam upadlo
pár věcí z pár slov  Víte tak krásný kraj
Už jenom proto že zemřít v pátek
před šábesem je tak snadné"  Zakryl si ústa
a možná byl kdysi mlékařem a možná také
docela malým bláznem na potkání která malujem
si na rty - na snímání