Dnes se zase ozval po tisíci letech z úvalu porcelánu a jejich korálků snad jako očiček olověných těžkých až do mraků v sněhu zamotaná ztracená a Stůně závěje Cigaretový kouř se rozplýval - lapal po dechu železné střechy zatnuté prsty do cizích oken Snad to byla hudba nebo jenom odhrnutý závěs sporadický Dneska odpoledne hrálo piáno a nebe nasálo další blízké domovy Jsou neznámé strhané a pod pokličkou malých polí Unesené
Ranní spaní a propastné pohledy neoholené Mačkáme si dlaně do schodů a v dalším patře bydlí fontánka s šampaňským a hned vedle polehává opilí účetní firmy Firmy Jakoby se to nikdy nestalo ústy přetažené odmlouvačné počínání pro štěstí (Všichni opraváři motorů mají oči smutné jako ženy mlčí a polykají cukr vždyť motor má taky duši a jejich ruce voní pryskyřicí Nebo jenom zdáním zhasínáním) Uloupené brailovo písmo rozsypané pod podhloubím zmáčený okap to je ten pravý mýtus pro všechny římsy A na ramena mi bušil déšť chodník hlasitě srká svou žízeň Unavení jako nikdy před tím prsty umaštěné od prázdných konzerv na rybičky Dohořívaly v nich svíčky do jinotaje brzké noci Umaštěné prsty dětí Malá Jůlie v bílé sukýnce schoulená srkající svou žízeň Na ramena mi bušil déšť Golet v údolí hotelu Garní zvedá se mlha a lesy páří drahá prokarpatská téze s kabaly o schovávajících se lidech některé kroky bolely do bot se hrnula voda smáli jsme se tomu a po dlouhých řekách pramíncích z kanálu plavala zažloutlá loďka start Dnešní slunce je přeci jenom silnější když stahuje mi prostěradlo sápající se skřítek (a ani netušil jak děsivý je pohled na člověka zahaleném v kabátě ploužícího se k rohu záchodu v kousjedoucím vlaku) Naposledy to byly skoky vesele akvamarínové prostě hold pocestní znamení cirkusu nebo jenom nad hlavou roztažené noviny stékají z nich písmena a obličeje fotografií jaká jsou pro nás vzdálená echa dívčiny kaputo el zmáčené vlasy a starcova hlava ponořená až na dno kaluže pátrá po sonarových skřecích velryb Podal jsem mu ruku protože vypadal jako pán Seifert Třásly se mu ruce a ve svém vozíku šťastného invalidy strhal si zápěstí a cigarety balené jako jsou kroky do říma odlévání zvonu koneckonců i každý osobní morový sloup Vypadal jako pan Seifert křičel na sestřičky a do bloků sepisoval svoje bolavé klouby odlétající nad Jemínkou Lechtivé vtipy Nezapomenutelně chorý potok z Pružných skal Jenom další obličej schovaný pod bundou pářící se brýle a prodloužený spěch ze slezského vinobranní poddanou rukou našel jsem tě sedět na trávě smáli se tomu dlouhé šaty nacucané vodou bradavky nacucané prsty nešlo se dotýkat jenom nezapomenout a zahřat tě do dalšího deště |