Praskáme v rozpáleném šamotu poledního slunce jako dvě hodinové ručičky
se rozcházíme...
Holubi nevzlétnou když kolem nich procházím jen se rozplynou v ulicích jako ranní opar na rtu města Slyším hlasy domy s otevřenými dveřmi připomínají šumící lastury a jejich perleť - nanesená tenkými tahy štětce -
překrývá všelikou špínu
Holubi nevzlétnou když kolem nich procházíš zůstanou přilepeni jako okvětí nádherného květu v herbáři vědomí
Jenom se rozplynou do mezer a mezi kly pochodujících slonů mezi dráty světelných paprsků co letí miliony let aby tě naposledy