Dílo #64050
Autor:kníže Kropotkin
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.02.2011 01:36
Počet návštěv:1080
Počet názorů:11
Hodnocení:11 1 2

Únorový rispet
čtrnáctého února jako každý jiný den
sedím na mostě a čekám až se začne stmívat
sám do sebe jsem ve zvláštní bolesti zapleten
dole jezdí vlaky já se na ně nechci dívat

dotýkám se špičkou boty druhé strany života
plamínek svíčky se smutně ve sklenici mihotá

za plochou šedé barvy je vesmír jenž mě děsí
sedím na mostě a čekám až zahlédnu měsíc

Názory čtenářů
17.02.2011 09:47
Albireo
Rýmy nejsou dokonalé, ale rispet to nepochybně je. A protože se s touhle formou dneska moc často nepotkáme, tip.
17.02.2011 11:44
janča
Dobře naskicovaný pocit neurčitosti, nepochopitelnosti, jistého vakua okolí. Vznešené vykašlání se na rytmus a podobné blbosti. Rýmy nic moc, ale přirozené. Celkově je to na tip
17.02.2011 11:52
nanthei
rýmy spíš strašný, než nic moc, ale uchopení tématu se tak zvláštně líbí...
17.02.2011 20:35
Gejza Horvát
forma i obsah *
17.02.2011 22:33
Haber
hej *
18.02.2011 15:28
Rubik-On
tak mě tohle vůbec nevzalo. svíčka, měsíc.
18.02.2011 19:37
Stínohra
Být zapleten sám do sebe ve zvláštní bolesti mě dostalo, ač mi přijde, že je to tam tlačeno trochu násilně (jako i zbylé verše). Nicméně obsahově se mi to líbí. Takže.... tip.
20.02.2011 00:24
Mario Czerney
no asi takhle: ono to celé nemá smysl, naštěstí, kdyby to smysl mělo, bylo by to teprv v řiti:)
21.02.2011 08:38
bříza
- vše, co projde zřítelnicemi, či přes ohradu zubů vyhřezne, má minimálně symbolický smysl a význam. Tohle mne tedy rozhodně neuráží. Jakmile se obvyklé atributy skládají k sobě přirozeně a autenticky, odmítám začít spekulovat o možnosti klišé.
06.03.2011 08:44
s.v.
 temné a vydatné.
25.03.2011 09:31
zdislava
Luna nula mula klicpera

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)