Autoři  Stránka autora  Názory autora  Díla hodnocená autorem 

Dílo #42788
Autor:egil
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.09.2007 09:54
Počet návštěv:3474
Počet názorů:20
Hodnocení:22 13 1 3
Patří do archívu:<Soukromý> asi: básněnky

Odstrojování; ona
I.
 
Neznám, kreslím,
bez paměti...
 
Na verandě s dvěma křesly:
ze smyček se, zavěšené,
                  houpou snůpky zeleniny:
cibule a kopr, česnek...
 
jako šaty, jako slova
                  do nichž jsem hlas oblékala –
slupky, těsné,
prosychají;
 
z mého "kreslím"
             vzejde karta tarotová
             – všechno z léta oběšené –:
viselec, jenž (proč bych...) ztají
                    vodu, co se od severu
do tvých ulic žene.
                 
II.
 
Veranda je obložená
         latěmi; a dřevokresba
zvýrazněná vrstvou laku...
 
Jako malou
        bavilo mě – zlůžka, vleže – hledat smysl
v rýhách, sucích, letokruzích:
                      (krajiny a vlci, hlavy...)
 
Jak se stalo,
že vidím jen strop a stěny
                   v chatě, kde se, chabě střežen,
ukryl zrak – teď okradený.
 
III.
 
Nevím, kreslím,
bez paměti...
 
Ruka bledá jako papír,
rákosové pero, tuš;
                           a pohyb
tvoří slova, nezná věty
           dřív, než větve černých stromů
srostou s křesly,
dají plody...
 
Ale nikde žádné věty!
 
Jen úroda oběšenců –
               na háčcích jsou
                        – svisle, z pryčen –
zavěšeny: česnek, pach
                             a náušnice
ve tvaru dvou šibeniček.
 
Čím to, že jen strop a stěny...
 
najít zrak, co naučí se
                        najít v zítřku
svůj včerejšek obsažený.
       
 
IV.
 
Podzimní modlitba za "toho druhého"
 
První zmizel, druhý trpí,
                           třetí není...
A ty, pane
           strojů, světla, promítaček – –
myslím, že je v jeho světě
                             převíjení
ze slunce na kotouč luny
porouchané.
 
Pane strojků
            promítaček,
vyslyš tu, co prosit začne,
aby chyba – systémová –
poodkryla aspoň cípek
         světa, kam by zmizel – znova
                                   první, stavět,
bez paměti...
 
I když tě tu vidět není,
slyším tě, jak v listí sípeš
             ranní mlhou, která se ti
zvolna plazí do průdušek...
 
Dnes mi stačí v uvěření:
v havranech si odkašláváš –
                             rudý zánět
v listech hrušně...
 
 
V.
 
Recyklace starých hadrů,
přimísení dřevoviny...
 
Vzniklá směs se plní, klíží,
a pak dlouhé vysychání –
                      vznikne papír,
nehostinný, jako podzim,
                     šedý, prázdný,
v očích těch, co vyšli z plání
do města, kam dobrovolně
                                 nikdo
                      stavět
nepřichází.
 
Papír, šedý,
              nehostinný,
byl podložím města, které
stavěly mé zkřehlé ruce,
živené jen desaterem
prstů – tenkých, slabých,
                           slepých....
                
Šebastián
         roztříštěný po kalužích – –
 
sbírala jsem (>>snad je slepím<<) 
                    opukové, marné
střepy.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'egil', 17.09.2007 16:13.

Názory čtenářů
17.09.2007 09:57
jenyk_
................"viselci"............... baladicke prijde mi, ale smutek a melancholie zde nejak flekovane nadeji, a to se mi libi velmi...text "egilovsky" , tedy elegos a kultivos....no...:)
17.09.2007 09:58
kalais
tu znám

a je celá
CELÁ
17.09.2007 09:59
kalais
ty jo
ale je to ještě lepší než na tu pitomou literrku
ej to úžasné čtení poslyš
17.09.2007 11:21
zapomněl
*
17.09.2007 11:42
_-.-_
pěkně
17.09.2007 12:25
Rajmund
Pocit: křišťálový pramen, kde lze najít něco vzdáleného, vytouženého; formu, sdělení, ztvárnění v jednom.
17.09.2007 14:57
Humble
Tohle tedy opravdu můžu :o)
17.09.2007 22:27
Emily
18.09.2007 10:31
logikJJ
18.09.2007 18:07
Wiki
19.09.2007 11:35
Hester
19.09.2007 18:47
apendyks
20.09.2007 06:44
Manka
kalais napsal(a):
ty jo
ale je to ještě lepší než na tu pitomou literrku
ej to úžasné čtení poslyš
co dodat *
21.09.2007 11:57
jrr
To je hodne dobry.
Perfektne "slicovany", i kdyz to na prvni pohled vypada malinko chaoticky, behem cteni do sebe jednotlive slabiky i nenapadne rymy krasne zapadaji.
A obsah... ten hodnotit nebudu, proste jenom, ze se mi moc libi :)

Fajn den,
S
21.09.2007 12:45
pressburt
a on došel - junák chrabrý
kola pole převíjela
na ekranu holubice
jiná s křídly těla lítlá
popad stroj a jedním trhem
ve tmu vehnal představení
a pak všichni u východu
k jihu se pak houfem hnali
v panice se pošlapali
samá voda - nehořelo

jenom její tělo bílé
jenom její bílé peří
tichlým sálkem
snášelo se

(bylina promítací :-)) )
28.09.2007 15:49
asi
nevím proč, ale už asi deset dní nemyslím skoro na nic jinýho, než na ty snopky --- a na tuhle tvoji věc --- a na ten celek, který tady skládáš, asi ... se moc těším, až to bude někde pohromadě, celé
fakt poklona :-)
17.10.2007 16:53
Burlev
dobrůTka až dosT
19.10.2007 23:12
Biri
miluju Tvoje basne*
26.11.2007 15:16
Atalanta
Chvili mi trvalo, nez jsem si zvykla na ty rymy. Hodne mi tam vadi ta systemova chyba, rusi me. Ale jinak opravdu dobre.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)