Svět u dvou sluncí |
Máme dva světy své,
každý svůj obíháme,
i když jsou vzdálené,
někdy se dotýkáme.
Zrcadlo hladiny
rukama prosíváme
a v ryby zakleti
věčně se dotýkáme.
Hranice střežené,
hvězdami poseté meze,
přes dráty ostnaté
jen ve snu dotýkáme se.
|
|
Názory čtenářů |
11.02.2004 08:10
Gejza Horvát
|
Mě se to líbí. * |
11.02.2004 21:00
avatarM
|
Hranice střežené,
hvězdami seté meze,
přes dráty ostnaté
snem jdeme k něze....(nebo )...vstříc jdeme něze
|
13.02.2004 08:38
beepee
|
Souhrnné vyjádření k některým neveřejným názorům:
(jistě ještě přibydou, tak ať mají kritici jasno) ;)
Ano, poslední sloka vybočuje z rytmu, ale to proto, že taky kontrastuje obsahem, je všeobecně nepříjemná, tak proč ne rytmem?
A ošizená? Ne, to není.
avatarM - fajn protinávrh, ale přesně tak to vypadat nemělo.
:)
díky vám všem, s reflexí se pracuje mnohem lépe! |
14.02.2004 22:34
kmínek
|
* tip |
23.02.2004 09:09
Adriana
|
* |
13.04.2004 00:31
Stevenson
|
i presto, ten vypadek mi trochu vadi.( |
29.06.2004 00:50
Zamračený_mnich
|
Poslední strofa jakž takž... |
01.07.2004 12:09
Seregil
|
Heršvec... to je kousek...* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|