Maminka přišla domů a našla svou dcerku pod postelí. Nechtěla vylézt, že prý se bojí. Vyšlo najevo, že dívenka, čistá a nepokažená, třináct a třičtvrtě roku stará, chtěla si jen přečíst hezké básničky na literárním serveru. Když tu náhle...
Vrhl se na ní úchylák! Způsobem podlým a hnusně záludným vnutil dívčině nechutný zážitek. Za roušku kategorie jasoň se zkryl a odtamtud svůj výpad provedl.
„Již nikdy nevylezu, nenávidím tento svět. Zmizela moje víra v dobro a krásu, nikdy se už nevrátí. Dobře jsi mě maměnko vychovávala, dobře, teď je ale vše promarněno.“