| Dílo #2567 |
|---|
| Autor: | Polly |
| Datum publikace: | 18.01.2004 17:08 |
| Počet návštěv: | 993 |
| Počet názorů: | 4 |
| Hodnocení: | 3 |
| vpředvečer |
|---|
jako každé ráno vítající květináč
pachuť na patře ze včerejší (sebe)nenávisti
a výletů do vesmírů barev
a pastelových cév
provlhlá prostěradla hodiny v záchodové míse
a okousané stonky jahodovníku
upíjeli jsme kouzelnými brčky hroznové víno
a při každé srážce komet ve ve smíru se
schovávali pod postelí
zapomněli jsme, že
na dně propastí
vždycky zůstává víla
tančící
na mrtvých slonech
ona nepotřebuje nic
může žít jen z cizích životů
(dýchat vzduch
s pohledem topícím se
v polévce sněhové břečky)
a pozorovat ladné pohyby
hospodských povalečů
a ti bez viny po ní zase
házeli kameny
a opiový anděl z toho byl tak nešťastný
(vystřelil si ji z hlavy)
ale ona se směje s krupicí na jazyku
protože ji už nikdo neškrtí
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Polly', 18.01.2004 17:14.
| Názory čtenářů |
18.01.2004 17:11
 Seregil
|
Zajímavé výkřiky...
Padly na úrodnou půdu v mé mysli... |
18.01.2004 17:28
 Hester
|
jsou tam zajímavý místa
* |
18.01.2004 17:47
Reni
|
líbí... |
18.01.2004 18:30
LaMere
|
prijde mi to jako prehrsel zajimavych metafor... konecny pocit je rozplyzly... ja nevim. krasne momenty, ale prijde mi to precpany... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|