Zavírám oči

by světla více

vzalo mě pod křídla

kopt padlého večera

obklopuje mě

v iluzi příbytku

z bláhových představ

Hledajíc azyl

vlahého slova

k ohřevu duše

za vděk vezmu

i klecí z lidského citu

však zavřena mezi

kov sklo techniku

nemám už

pro sebe víc

než posledního

písmene