moci tě sledovat na každém kroku však motýli noční pálí mi křídla utápí mě v kaluži denních splínů
hořet místo knotu ve svíci strážným plamenem nechat se vložit do vitrážových oken nebo snad zasadit hlavu mezi ty kočičí na tvé každodenní ulici však bezmocná jsem
tvé ruce si splést s vlasy do bytelného copu nechat se hýčkat však nestihla jsem vyhlásit nůžkám revoluci (copu už nemám)
koupím si bílý kapesník jímž naposledy zamávám |