Kalhoty mi jsou zase o něco těsnější. A to si přeci hlídám co jím. Jsem na sebe už rozzlobená. Jak je to jen možné? Mám snad žít jen ze vzduchu? Nebo nejíst vůbec? Najednou jak když do mě střelí mě napadá, kdy může holka tloustnout, aniž by výrazně více jedla. A břicho mě také nějakou dobu bolí. Co ranní nevolnosti? No, když už vstanu, není mi nejlépe a jsem unavená… Sedím jak na trní, nikde nemám stání, jakmile je doba oběda, vytrácím se pod záminkou lovu rybí dobroty v salátovně ven. První místo návštěvy samozřejmě lékárna. Musím si koupit test. Koupit test? Já? Není to trapné? Vždyť co si o mě budou myslet? Nejsem vdaná a budu chtít test a ve svém věku? Nějak zapomínám, že mi už dávnou není osmnáct a těžko někdo ví, co jsem zač. A kolik taková věc stojí a nebudou chtít nějaké podrobnosti? Cesta je dlouhá, odvaha slabá. Vymýšlím komu říci, aby mi tu věc koupil. Dá se vůbec někomu říct? Lékárna. Rychle utéct. Nakonec jsem přeci jen zmobilizovala zdravý rozum a paní za pultíkem si s křečovitým úsměvem říkám o těhotenský test. Těhotenský test, jak zvláštně to zní. Ona si mě nijak zkoumavě neprohlíží, jen se ptá, jestli zrovna balení se dvěma testy. Tak tohle bychom měli, uf. S pokladem za pár kaček zapomínám i na rybu. S návodem v ruce se vracím zpět. Nikde není psáno, jak moc rané těhotenství to identifikuje. Obrázky jsou nejasné, krabička lehká, důvěra nulová. Pod tíhou přeplněné schránky zapomínám na testy a pozitiva a negativa. Oni se ale přihlásí…

Večer vybaluju miniaturní tyčinku, překvapuje mě její vzhled. Bude to vůbec fungovat? Použiju proužek v souladu s manuálem a čekám. Celý fialový. Celý? Mají tam být jen nějaké čárky. Za chvíli na mě už čárka kouká. Ale je to ta horní nebo ta dolní? Horní a výsledek negativní. Jako mínus, nula, nic. Nevím zda si oddechnout, nevím zda věřit. Na myšlenky o pozitivních výsledcích, kdy život dělá holce do rozpočtu ještě plus, ale už neříká co všechno přičítá a kde pro vyrovnání zase odečte, nebylo naštěstí kdy. Kolik radosti může udělat jedna dobře použitá čárka…

Probudila jsem se trochu vyděšená a zpocená. V ruce třímám zmačkaný nedočtený časopis co mi dal kolega jako bonus k Praktické ženě. Píše tam slečna svůj příběh o skončeném vztahu se ženatým pánem, se kterém byla těhotná a musela jít na potrat, ačkoliv její kamarádky se paradoxně na miminko ptají snad i pekla. Neměla bych číst takovéhle věci před spaním. Pak se mi zdají šílené sny. Nebo to nebyl jen sen?

Otočila jsem se na druhý bok, v ruce kocoura a nechala si zdát o testu, tentokrát z angličtiny.