| Dílo #50679 |
|---|
| Autor: | chroustik |
| Datum publikace: | 30.07.2008 10:15 |
| Počet návštěv: | 733 |
| Počet názorů: | 2 |
| Hodnocení: | 4 1 |
| Prolog |
|---|
|
| Rezonance duší |
Jako had,
v červencovém slunci
v kolébce ze slámy
se souzvukem
výkřiků
...(z města)...
co bojí
stínu,
bojí se zimy
(já zase samoty)
a k zemi se snáší uhelný prach.
Jako stařec,
nad chladným ránem
v houpacím křesle
-mléčné dráze na dosah-
--a černým dírám taky--
(zdaleka)
Co strach má,
ze smrtky,
jenž balet miluje
a za jeho dveřmi
si piruety zkouší
-bezchybně!
A na těle
hřejí ho
jaterní skvrny.
Strach z mého nitra
-křížové výplety-
a cítím
drobnou rezonanci
našich duší.
Zapomenout
na němé výkřiky,
Tobě zas věřit
a nemít pocity
kastráta
co pokouší se...
.......o děti. |
|
| Názory čtenářů |
30.07.2008 11:42
 meteor
|
neumím říci více než děkuju |
26.08.2008 19:52
Alia
|
Umíš, na tohle těžko něco napsat. Taky děkuji. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|