Dílo #57258 |
Autor: | Pan Japko |
Datum publikace: | 02.05.2009 14:44 |
Počet návštěv: | 685 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 2 |
Patří do sbírky: | Prózy |
Etologie |
Letní etologická škola Zhanna Reznikova: Different species, different cultures: distributed social learning as an alternative explanation Martin Charvát Přednáška pojednává o výskytu kulturních procesů u zvířecích společností, toto téma je ale obestřeno mnoha spory a debatami. V přírodě jsou tři zdroje získání zkušeností a dovedností pro zvířata. Jde o genetickou dědičnost, samostatné učení jedince a nakonec sociální učení (chování). Sociální chování je chování vztahující se k udržování pozitivních nebo neutrálních vztahů ve skupině, patří k němu například grooming, postkonfliktní chování, zdravení konfrontace a tetičkovské a protekční chování (to vše u primátů). O sociálním chování mluvíme také s souvislosti s výskytem neotřelého a originálního chování, které nějakým způsobem ulehčuje orientaci jedince ve světě. Sociální chování může být dvojího typu a to z hlediska zděděného chování, nebo chování, které se naučí jedinec sám. Sociální chování mě zaujalo nejvíce u primátů, určitým způsobem se nejvíce přibližujícímu se chování lidskému. Jak už jsem popsal výše do sociálního chování primátů můžeme zahrnout grooming, tedy čištění těla a srsti, má jasně sociální význam. Většinou jde o chování dvou, někdy i více jedinců, z nichž jeden víská srst druhého jedince. Zdravení je další formou sociálního chování, kdy se dva jedinci setkají a chovají specifickým způsobem (polibky, zvedání paže), způsob zdravení závisí i na hiearchickém postavení ve skupině. Zhanna Reznikova také poukázala na další funkci sociálního chování a to na to, že takzvané herní chování má důležitý význam ve vývoji jedince z hlediska osvojení si životní prostředí, testování limitů a hranic své vlastní tělesné způsobilosti pohybu v prostředí, dále může jít o nácvik agonistického chování a následného postkonfliktního chování. Zhanna také poukázala na ekologické aspekty herního chování, které je důležité pro získání potravy z méně dostupných míst, důležité je, že herní chování se odehrává pod dozorem dospělých jedinců, vytvářejí se tak kontakty do období dospělosti, samičky si například nacvičují mateřské chování. V přednášce také byl kladen důraz na to, že sociální chování je založeno na získávání veřejných informací, jsou dostupné všem členům dané skupiny. Také se poukazuje na jednoduché formy sociálního chování, nejelementárnějším typem je takzvané chování nákazou – když někdo začne utíkat, já také, nejvíce komplexní formou chování je čistá imitace druhého. U imitace druhého bych se rád na chvíli zastavil. Tento druh chování je nejlépe sledovatelný právě u primátů. Můžeme použít příklad šimpanze bonobo zvaného Kanzi. Kanzi byl odnarození v péči Sue Savage – Rumbaugh (dokument jsem viděl na základech primatologie minulý semestr) a naučil se pomocí lexigramu asi 400 slov. Byl schopen komunikovat s ošetřovateli, bylo dokázáno, že Kanzi chápe časovou minulost i budoucnost, byl schopen podle jednoduchých kreseb vyjádřit svá přání. Vědci se dlouho snažili naučit primáty lidské řeči, ale ty nejsou k řeči fyziologicky přizpůsobeni, takže tyto snahy byly již předem předurčeny ke nezdaru. Příklad Kanziho ale ukazuje, že primáti jsou schopni komunikovat pomocí symbolů a stávají se tak téměř rovnoprávným členem v dialogickém vztahu. Zhanna se dále zabývá problémem určení toho, jak jsou nové formy chování rozšiřovány do celé komunity jedinců daného druhu. Druhým problémem je studium vztahu kultury a genetického vývoje. Podle Zhanny Reznikové je dále problémem určit jestli několik originálních typů chování se mohou stát novou tradicí v chování dané zvířecí komunity. Je také pravděpodobné, že jisté originální druhy chování vymřou s jejich nositelem a nedochází k žádné výměně mezi ním a jeho druhovými jedinci. Podle mého názoru je také podobné chování vůbec sledovat. Vždy totiž faktor výzkumníka nějakým způsobem ovlivňuje život skupiny, takže chování může jeho působením omezeno, nebo je možno pozorovat infanticidu, která může být způsobena právě pobytem výzkumníka. Dále je také otázka chování ve volném prostředí a v zajetí. U šimapnze bonobo byla v přírodě pozorována prozatím jen jednoduchá nástrojová činnost zahrnující zapichování klacíků na křižovatkách. V zajetí ale působí příklad Kanziho, který poukazuje na velmi dobrou schopnost učení primátů, ve skupině se tyto znalosti velmi rychle přenášejí. Podle Zhanny Reznikove je na půdě sociálního chování a jeho pozorování stále mnoho kontradikcí a debat, poukazuje například na to, že podle jedné teze se příslušníci druhu nechtějí učit nové formy chování, bylo pospáno mnhoo případů nechuti k učení. Zhanna podává důkaz u delfínů, kdy se jeden typ chování učí pouze samice, samci o něj nejeví zájem, může samozřejmě jít o genetické naprogramování. Také Jane Goodall patřící do trojice Leakyho dětí studovala dlouhá léta chování šimpanzů a zjistila, že jen několik málo forem individuálního originálního chování jedinců najde upotřebení ve skupině (například zabití kamenem nebezpečného hmyzu, toto chování bylo pospáno pouze jednou). Dalším problémem je používání nástrojů, popřípadě řešení problémů jedním typem chování. Šimpanzi například nepoužívají tentýž nástroj více jak jednou, nejsou schopni pružně reagovat na situace – klackem loví jenom mravence, ale jiný hmyz ne. Zároveň ale používání nástrojů u šimpanzů může být i toho druhu, že jsou uspokojeni orginálním vyřešením situace. Zhanna nakonec nachází určitým způsobem řešení založeném na distribuovaném sociálním učení, kde dochází k výskytu chování v celém druhu a z nového chování se tak stává tradice. Bylo to ukázáno na pokusu s mravenci. Distribuované chování je tedy založeno na tom, že dochází k výskytu chování v celém druhu a ostatní formy chování, zatím neznámé, čekají na vhodnou změnu klimatických podmínek, příchod agresora, aby mohly vyplout na povrch. V této eseji jsem nechtěl jen zreferovat přednášku, ale chtěl jsem poukázat na její doplňující faktory pro mě z hlediska primatologie a učení primátů.
|
|
Názory čtenářů |
02.05.2009 14:53
Stan the Joker
|
hustý. nechám si to na jindy. jako určitě. |
02.05.2009 16:34
josefk
|
grooming, to mám občas doma :) |
03.05.2009 09:12
haha
|
zaujímavé
čo všetko ťa zaujíma
good.) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|