čtu básně a říkám si proč ty pózy že bych radši utek ven do města a na každým rohu si přihnul možná všechny potom přestane bavit koukání do stolu a lehce poťukávat palcem na hranu knihy aby se jako neřeklo že nepřemýšlej o svých výtiscích o svým úspěchu o svých múzách a dalších x kravinách nikoho to totiž nezajímá jde o smažení jiskry ze zápalky ne o vymýšlení rádoby slovních obratů kterejm nikdo nerozumí neuznávám všechny ty veršovánky hafo jich je chci jenom ten prožitek psát do tří ráno deset básní devět z nich zapomenout a tu poslední ocejchovat podpisem i když je to zbytečný
II. Pokaždý studuju strukturu románu přijde jako bych se hrabal v něčí hlavě akademicky a velmi pomalu se dotýkám slov myšlenek tekoucích na papír Jsem nasranej na tyhle metody chci psát bezoztyšně střílet slova na strany na stráně vyleptat je do chodníku a zastřelit první ženu která si je přečte pohledem samozřejmě nejsem nějak závislej na tom co si o mě a básních lidi myslej možná trochu když šílím v koutě a starej řezník porcuje maso na koleni zdá se mi sen o francouzskym strukturalismu a o všem jak si neviděj do huby jsou v zajetí svejch vlastních tezí jenom aby mohli křičet /já všechno vím/ a stará španělská vrána se jim směje přímo do ksichtu jako já jenom potichu aby to nebylo poznat třeba náhodou poznám že v tom je pravda
Epilog
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Pan Japko', 24.02.2009 21:58.
to je fuk, jako já bych malinko škrtala, ale má to tah
no já nikdy neškrtám, píšu jak to de. A když se to nepovede, nebo něco přečnívá tak doufám, že v další básni to bude lepším, nerad narušuju asociativně vzniklou strukturu
"Jsem nasranej na tyhle metody
chci psát bezoztyšně
střílet slova na strany
na stráně
vyleptat je do chodníku
a zastřelit první ženu která si je
přečte
pohledem samozřejmě
nejsem nějak závislej na tom
co si o mě a básních lidi
myslej
možná trochu když šílím v koutě"
myslím,že ses tady tam nějak vybravil..ale to je jenom dobře,aspoň nic nezastíráš a nenasazujš lidem brejle s jinejma sklama. Jseš asi docela férovej :-)