| Prolog |
|---|
|
| Fontána pre Marušku |
Praxe v nemocnici málokoho nechala beze změn
v chování a přístupu k životu. Na jedné straně stálo mládí, zdraví a
život plný plánů proti straně druhé plné bolesti, stáří, strachu a bohužel i smrti. Je to budova plná kontrastů.
Radost a veselé příhody proti tragédii života. Nechci hned v první příhodě
z praxe čerstvého Zdravotnického asistenta mluvit o klientech a nechci ani mluvit o tom smutném. Proto zde píši
příhodu, které se neřekne jinak, než ,,Fontána
pre Marušku´´.
Čas od času na nás vyšel nějáký ten odběr krve, nebo ještě lépe aplikace penicilinu.Všimla jsem si, že od těchto dovou činností se hledí většina mých spolužáků ztratit. Nemám jim to za zlé.Také jsem se do toho moc nehrnula. Copak odběry. To se našlo pár nadšenců, kteří to zvládli bez problémů. Ale podobné nadšence byste u penicilinu hledali marně. Čím to? Přibližme si v krátkosti celý proces. Do větší stříkačky se musí nabrat aqua, kterou pak vstříknete do malinké, skleněné lahvičky s práškem. Potom se to celé musí šikovně chytnout a promíchat, aby nevznikly hrudky, které tak rády kazí celý proces. Pak se to celé znovu natáhne do stříkačky a něžně aplikuje nejtlustší jehlou do horního zevního kvadrantu sakrální části klientova těla. To myslím pro vysvětlení stačí. U některých antibiotik je ale poslední část nahrazena infuzí. A právě u infuze se to stalo.
Měla jsem napsané nějáké ordinace. Nachystala jsem si příslušnou lahvičku s práškem a pak ke svému překvapení zjistila, že jí mám naředit 2 velkými ampulemi. Šla jsem se tedy raděj zeptat paní učitelky, která zrovna rozdávala léky. ,,Čemu nerozumíš? Tady máš stříkačku a běž to naředit.´´ Nešťastná jsem se vrátila na sesternu s 20ml stříkačkou. Bylo tam prázdno. Tedy až na Marušku, která si v koutě tiše zápasila s vlastními ordinacemi. Dala jsem se do práce. Zdezinfikovat, odlomit, uff....jde to zatím něják dobře. Tak teď si ještě nevykroutit palec při natahování... a je to tam. Spokojeně jsem celý obsah stříkačky vpálila do malinké lahvičky. Vím o podtlaku a tak jsem nechala přebytečný vzduch z ampule vrátit bo stříkačky. A teď to celé promíchat. Párkrát jsem zakroužila s lahičkou, když tu se stalo něco, co nikdo nečekal. Stříkačka se vyprostila z pevného sevření conusu jehly a uvolnila cestu obsahu ampule. V tu chvíli vystříkl obrovský proud ředěného roztoku a udělal vodotrysk až ke stropu. Maruška nestačila ani vykřiknout a mě v tu chvíli nenapadlo nic lepšího, než vrazit do vzniklého průchodu palec. Překvapeně jsme na sebe s Maruškou zírali a nevěděli, co se děje. Naše zírání bylo přerušeno příchodem učitelky. Do té chvíle tupě zírající bytosti, se proměnily v úžasně rychlé žákyně. V mžiku byla jehla a stříkačka vyměněna za sterilní, ta vystříkla se decentně odsunula pod záhyb podložky a to co vystříklo bylo nenápadně utřeno do téže podložky. Ze vší samozdřejmostí jsem dokončila infuzi. (K velkému podivu bylo zjištěno, že skoro nic nechybí. Nevím co způsobilo tu hrůzu.)
|
|
| Epilog |
| ,,Maruško? Nemáš doufám alergii na antibiotika? ´´ ,,Ne neboj. Ale musím si dnes kvůli tomu pořádně umýt hlavu, protože mně to tam všechno přistálo.´´ |
|
Počet úprav: 8, naposledy upravil(a) 'zdravotnickýasistent', 10.08.2008 15:40.
| Názory čtenářů |
10.08.2008 18:58
 MarekMotor
|
To je otřesný, jak z časopisu pro slepice, ale tam to aspoň tisknou bez chyb (Ze vší samozdřejmostí). |
10.08.2008 19:27
sokrates 
|
MarekMotor napsal(a): To je otřesný, jak z časopisu pro slepice, ale tam to aspoň tisknou bez chyb (Ze vší samozdřejmostí). |
10.08.2008 19:28
 patafyzik
|
nebyl bych tak přísnej... |
10.08.2008 19:42
pečenej vařenej
|
V prostředí nemocnice člověk rychle roste. Tam nejde o básničky a řečičky, ale o živý maso. Fandim ti. Píšeš zatím bídně, ale začít se vždycky někde musí. Když se nedáš odradit, zítra to bude lepší, pozítří ještě o kus atd.
(Jsem kdysi žil se zdravotní sestřičkou. Málokomu bych odpustil, že mi doma vypráví zážitky z práce, ale s ní to byla výjimka. Jak píšeš na začátku, v tom kontrastu mladých a krásných ženských těl, pohybujících se často v hustých situacích je potenciál. A nejen pro literaturu. Prostě se nedej)
|
10.08.2008 19:52
zdravotnickýasistent
|
Mluvení a psaní mají něco společného. Přicházejí praxí. Nevím kdo to řekl, možná jsem text poupravila(bylo to kdysi v křížovce). Vím že tohle je prkotina a možná jich ještě napíšu stovky. Ale na rozdíl od Růžové zahrady a pod. filmů z nemocnice, je tohle SKUTEČNOST. Nevím proč bych měla psát o soucitných lékařích, kteří trpělivě vysvětlují diagnózy. Občas je mně z jejich chování zle. Nechci ale jmenovat lidi a musím zaokrouhlovat. |
10.08.2008 23:02
 Wiki 
|
patafyzik napsal(a): nebyl bych tak přísnej...
kdybych sem měla vypsat všechny podobné příhody a navíc s hrubkama.byl bys taky tak shovívavý ?
kolikrát jsme ohodili strop obsahem ucpané stříkačky, propíchli to, co neměli.heh.vydalo by to na román, akorát by ho nikdo nečet, kdyby byl napsaný takhle ! |
11.08.2008 00:06
gorik
|
Čte se to dobře, myslím, že na to za chvilku příjdeš;) Najdi si nějaký záživnější téma a bude:) |
11.08.2008 15:19
Wiki
|
no asi jsem byla včera trochu moc příkrá, nenech se odradit, ale zkus nejdřív hodně číst - dobrých autorů je tu spousta - a potom možná dané téma nějak zpracovat, nepsat to jak školní sloh...
zkus psát hodně a o všem, ale nech si projít hlavou, co zveřejníš, počkej, a pokud se ti bude zdát dílko ještě po několika dnech dobré, tak ho zveřejni a nebuď zklamaná event. negativní kritikou....jednou přijde určitě nějaká pozitivní |
12.08.2008 18:23
 johanna
|
nebere, ale zkoušej dál |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|