Jako stříbrňák za svitu kulatého měsíce
sklouzává mi po prstech
Usnout a znovu se probudit v tvé mysli
když stopuji nám čas a hřebenem, co už je roky stár

vyčesávám tvůj první stříbrný vlas

 Zavírám oči, tvůj svět se spojil v můj
čekáme na prvé odbíjení půlnoci
čekáme na minutu, na tu první z posledních
jenž nám zbývá do probdělého stáří

 
Ponoř se do mých snových představ plných barev a
eskamotérů, co své kejkle dávají v šanc prapodivné pověsti
Vydechni naposled a se mnou,  protože já jsem tvůj
život bez barev i s barvami