Prolog |
Georgia Scott - The Penny Bride |
|
Lady Maruyama |
Kdyby láska byla tak jistá jako smrt,
věděla bych z oděvu, který sis oblékl,
jaký den nastal,
a vše, co opravdu očekáváš.
Nemusel bys říkat nic.
Nemusela bych hádat,
jen věřit barvám,
černé pro sňatek, bílé pro smrt.
Pak bych věděla přesně, co udělat.
Vzala bych tvou dýku
a osvobodila své srdce od věčné touhy po tobě.
* * *
Lady Maruyama
If love were as sure as death
I would know from the robe you wore
what the day held
and all you did expect.
You would not have to say.
I would not have to guess,
but trust the colors
black for weddings, white for death.
Then I would know just what to do.
I would take your sword
and free my heart from ever wanting you.
|
|
Epilog |
|
Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Diotima', 07.06.2008 17:39.
Názory čtenářů |
07.06.2008 17:35
závojenka
|
...to je pecka! |
07.06.2008 18:12
stanislav
|
závojenka napsal(a): ...to je pecka! |
07.06.2008 18:32
Mario Czerney
|
stanislav napsal(a): závojenka napsal(a): ...to je pecka! akorát nevim proč by měla být láska jistá nebo nejistá Vždyť nejistota je ta nejkrásnější vlastnost lásky..! ustahromů Scottová. neser... a jistá smrt, to jo |
07.06.2008 19:02
Diotima
|
ale všeho moc škodí .. možná, že by někdy byla lepší ta dýka zavčasu (např. Maria Callas - čekala, čekala, pořád ji tajil, dával přednost jiným, až umřel, a ona hned po něm) |
07.06.2008 19:16
haha |
|
07.06.2008 21:40
HanaKonvesz
|
Diotima napsal(a): ale všeho moc škodí .. možná, že by někdy byla lepší ta dýka zavčasu (např. Maria Callas - čekala, čekala, pořád ji tajil, dával přednost jiným, až umřel, a ona hned po něm) mi příde , že ať si obleče cosi obleče, dýka v ruce osvobozený srdce.. i když to druý nevím, no. :-)
ale překlad je pjekný , to jo. |
08.06.2008 07:57
Diotima
|
Georgia žila nějaký čas v Japonsku, tak tu básničku napsala ve stylu japonských tradic (což je na tom asi nejzajímavější - pro japonskou ženu mohlo být ono osvobození dokonaný čin ve stylu harakiri, pro nás Evropany dýka v srdci funguje obecně jen v přeneseném slova smyslu). |
08.06.2008 10:18
guy
|
mi ten začátek evokl jeden starej vtip, jak pán s paní stojí před výlohou a pán říká: to je krásnej klobouk, ten by se mi moc hodil ke smutečnímu obleku, a paní říká: prosím tě, a na co by ti teď byl? a pán říká: no, kdyby náhodou jeden z nás umřel, tak že bych už ho měl :-) |
08.06.2008 10:46
haha
|
..:)) |
08.06.2008 11:21
HanaKonvesz
|
Diotima napsal(a): Georgia žila nějaký čas v Japonsku, tak tu básničku napsala ve stylu japonských tradic (což je na tom asi nejzajímavější - pro japonskou ženu mohlo být ono osvobození dokonaný čin ve stylu harakiri, pro nás Evropany dýka v srdci funguje obecně jen v přeneseném slova smyslu). a pak že není dobře něco o autorovi vědět, že? :-) |
08.06.2008 13:58
fialováZástěna
|
o autorovi je dobré vědět, co nejvíc rozdílných informací... aby se došlo k magickému neunositelnému chaosu..... počátek života.... počátek v otevírání dveří |
08.06.2008 14:09
haha
|
guy napsal(a): mi ten začátek evokl jeden starej vtip, jak pán s paní stojí před výlohou a pán říká: to je krásnej klobouk, ten by se mi moc hodil ke smutečnímu obleku, a paní říká: prosím tě, a na co by ti teď byl? a pán říká: no, kdyby náhodou jeden z nás umřel, tak že bych už ho měl :-) Franta ukazuje na tetin klobouk a povídá: "A to je tedy tvé víko, viď tetičko?" "Jaképak víko, Ferdásku?" diví se teta. "Protože, když tě prve tatínek viděl z okna, povídal: "Ta stará škatule už je zase tady." |
08.06.2008 21:26
guy
|
:-)) |
09.06.2008 19:57
Albireo
|
Výborný originál, výborný překlad! |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|