prostoběh káva se litá ubrusem sune se sune šplích dolu! jak já jako sámorost samoběh sám a odbočit na zcestí není kudy kabát můj zvrchu stár odřený ode mě, od tebe, bludy si bloudily podél zdi smýkaly SE
ten pes Pět (chvět), pět podob, pět zvuků, pět rozdílů patero čichů, pět strachů,že hladíš i hlavu jinde spát bude kde jilm a pes jiný dnes klidně utichá máš hlad, hlad jenž se vkradl do břicha
jeřáby studenokrké mávají haló všem pět bab sune chodníkem kavárna na rohu čchaj jdeš kolem záclonka kostkatá schovává tvídová záda hned smrad strach krach firem a životů prach jen ruce se třesou a nic
|