Trénink na hraní s dítětemNelze čekat, že hraní s budoucím miminkem přijde jen tak samo. Je dobré nějak začít. Já třeba začal s pejskem Dennisem. Když zívá, strčím mu paži mezi tesáky a křičím: "Příšeráááá! Žere mě, už mě má!"
Náš černobílý voříšek je z toho úplně vykulený, protože není zvyklý na roli krvelačné bestie a snaží se mě vyplivnout s výrazem "Já bych nic takového do tlamy nevzal, sundejte ze mě toho chlapa!".
Snad budu dobrý otec, aspoň na Smrdidecha mám pozitivní vliv. I když vypadá legračně, jak se snaží distinguovaně zívat se zavřenou tlamou.
Jak na dítě: politické řešení
Hlídat dítě kamarádky - Ondráše - je prima. Teď už mu je tři a půl, ale uměl se o sebe postarat dávno. Jako skoro každé dítě miluje "raketu" - prostě vyhodit ho do vzduchu. Neberte to doslovně, není to Palestinec.
Horší je mu pak vysvětlit, že už mám dost. Nefunguje "Už nemám sílu", "je mi z toho špatně" ani "S tou nudlí co se ti přilepila až k zemi jsi už moc těžký." Pořád jen naholu, laketa!
Tak jsem prohlásil, že NASA musela omezit počet startů, protože Bush donutil kongres snížit jim rozpočet, aby měl na válku v Iráku.
A to zabralo, pak mě nechal být, capkal po bytě, krčil rameny a vzdychal: "Lozpocet... Snizili... Co se da delat."
Sveďte všechno na vládu, zabírá to i u dětí.
Čtěte dětem IT news
Ondráš už se nudil i přes všechny hračky a díky svým bohatým zkušenostem jsem netušil, jak ho zabavit. Tak jsem mu četl nejnovější zprávy o informačních technologiích. Zaujal nás článek o boji mobilních prohlížečů. Poznamenal jsem, že je divný, jak můžou bojovat, když je jen jeden. I Ondráš říkal, že "To je divný... to je ale divný...ze je to divný, Maltine?"
Myslím, že ho to vzalo. Snad nebudou volat ze školky, že jim nespí.
Rafinovanost
Zase jsem hlídal. Kamarádka nechala synovi nějaké čokoládičky, že mu mám nějakou dát, když bude hodný. Hodný byl a řekl si o ně. Tak jsem mu dal. Zbaštil a přišel znovu:
"Etě tu dluhou."
Tak dostal další.
"Etě tu jahodovou."
Ani jsem netušil, že tam je víc druhů. A pak zase: "Etě tu dluhou."
Věřili by jste, že jsem na jeho mazanou strategii přišel až u sedmé? Moc chytré dítě. Proto my dospělí idioti kupujeme cokoli za 999;-...
Už jsem ho předal jedné z jeho babiček, ale nezávidím jí to, je nadopovaný energií.
Když jsem odcházel, křičel v předsíni a na druhém konci bytu poslouchal jak to k němu dolehne.
Šílená kláva
"Na klávu! Na klávu!" - hnal se Ondráš ulicí ke své oblíbené návštěvě.
Má totiž místa, která při cestě prostě nesmíme minout. Jedno z nich je lavička v laminátové krávě u jednoho hotelu. Procedura je přesně stanovená: usednout, pohladit, pozdravit, posedět, rozloučit se...
O tomto obřadu ovšem nic netušila manažerka, sedící na parapetu a pokuřující v kruhu okolostojících podřízených. Rauchmeeting zmátl Ondráše, že zabočil o něco dříve a madame s děsem v očích sledovala, jak jí tříleté dítě letí do klína s výkřiky: "Na klávu! Na klávu!", takže jen rezignovaně vydechla: "No tak si to užij..."
Nacvičte si výraz: 'Čí je proboha tohle dítě?'
Vratký postoj
Synovci Káti, honzíkovi je 19.
Měsíců. Chtěl jsem opravit malé "h" ve jméně, ale pak jsem si řekl, že si vizuálněji uvědomíte, jak je malý. Všimli jste si někdy, jak takově děti udržují stabilitu?
První výraz při vratkém pohybu je BACHA, NĚCO PADÁ!
Druhý výraz je šok: JO JÁ!
Starý kufr
Ke dvěma dětem přibylo třetí - legenda Ondráš. Přitáhl kufřík a vylovil z něj dvě 'lybičky'. Ptal jsem se, odkud je má.
Neví.
Prý ho od povodní neotevřel.
Starý kufr II.
Ondráš přitáhl kufřík. Ptal jsem se, odkud ho má.
Neví.
Prý se na mámu se nemohli dozvonit, když se s tátou vrátili z hospody a 'byla tam spousta kuflů'.
Starý kufr III.
Ondráš přitáhl kufřík. Ptal jsem se, odkud ho má.
Neví.
Ale pořád mi chce prodat teplou vodu.
Starý kufr: Guvernér ČNB
Ondra chodí po bytě, tahá úplně prázdný kufřík a opakuje si nové slovo: "Lozpocet, lozpocet."
Úřadu vlády se tedy dnes na vycházce obloukem vyhneme.