Jen tak se mi chtělo něco takového napsat... abychom se měli rádi... ;-)

Uklouzla jsem 
po sobě
v závrati lásky
k sobě


pohladím se 
po tváři
nikdy si neublížím
to za mne dělají jiní 


v překladu mé paměti
sílím
brouzdám po stříbrném podnose
vysušených slz 


světlo dne kouše do očí
přesto koutky úst
úsměv malují 

a mávám…

sama si mávám
uvnitř sebe 


neb uklouzla jsem
ve spirální závratnosti
lásky


a bez studu vstala 
neb tu divokou bytůstku ve mně
mám tolik ráda

 

;-)