Prolog |
Věnováno (opožděně k třicetinám) |
|
Korálky |
Zeptej se větru
jaká jsi
jsi divoká jak počasí
máš smích
a třicet korálků
zeptej se větru
na dálku
ať nakreslí ti pod vlasy
tvůj osud
bílou obálku
máš třicet korálků a smích
a v perokresbě na dlaních
je cesta dál
i nazpátek
a každý den je začátek
|
|
Názory čtenářů |
04.01.2005 19:36
Bastet
|
Teda, to je nádherný |
28.01.2005 17:05
opiate
|
jéééj |
16.04.2005 19:41
apendyks
|
* |
05.04.2006 20:03
Amite
|
joj |
18.04.2006 15:02
Janest
|
* :) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|