Dílo #47719 |
Autor: | brix |
Datum publikace: | 14.03.2008 13:01 |
Počet návštěv: | 595 |
Počet názorů: | 2 |
Hodnocení: | 1 1 |
Prolog |
|
Zatracení |
Bouřící se srdce v láhvi, bílých stínů nářek zní. Pod kůží máš hmyzí larvy, vesmír v troskách,díky ní.
Infernální maska lásky, podlá krutost,hniloba. Otevřené nitro krásky, přes černou tuš běloba.
Krásné oči odsouzeny k pláči, s dýkou v srdci umřel cit? tisíc jizev na těle mi stačí, může dobro ďábel chtít?
Polyfonní vlnobití snů vzápětí však promění se v hada. Záplava tak šedých,prázdných dnů a má duše,má duše stále někam padá.
|
|
Epilog |
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'brix', 14.03.2008 20:53.
Názory čtenářů |
15.03.2008 09:13
Montrealer
|
Ono to nakonec není špatný, já bych to takhle ABAB zveršoval jen těžko. |
16.03.2008 13:29
Rušivej element
|
tak trochu klon květů zla, sem tam klišé a sem tam pěstí na ucho.. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|