Dílo #47719
Autor:brix
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.03.2008 13:01
Počet návštěv:595
Počet názorů:2
Hodnocení:1 1

Prolog
 
Zatracení
Bouřící se srdce v láhvi,
bílých stínů nářek zní.
Pod kůží máš hmyzí larvy,
vesmír v troskách,díky ní.

Infernální maska lásky,
podlá krutost,hniloba.
Otevřené nitro krásky,
přes černou tuš běloba.

Krásné oči odsouzeny k pláči,
s dýkou v srdci umřel cit?
tisíc jizev na těle mi stačí,
může dobro ďábel chtít?

Polyfonní vlnobití snů
vzápětí však promění se v hada.
Záplava tak šedých,prázdných dnů
a má duše,má duše stále někam padá.
Epilog
 

Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'brix', 14.03.2008 20:53.

Názory čtenářů
15.03.2008 09:13
Montrealer
Ono to nakonec není špatný, já bych to takhle ABAB zveršoval jen těžko.
16.03.2008 13:29
Rušivej element
tak trochu klon květů zla, sem tam klišé a sem tam pěstí na ucho..

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)