Tak sama |
Jsem tak sama, bojím se na dně místnoti, kde vyvolávají se negativy. Tak sama... Bojím se, že pavučina bude zpřetrhána. Tenký led, Tichý šum motýlích křídel... ... Temná jeskyň děsí. Prázdná loďka uprostřed oceánu otevírá bránu mé noční můře... Tak sama... ke snu připoutána. Jen já a motýlí křídla chvějící se v temnotě. Jen já a prázdno je mým společníkem. Je obtížné veslovat proti prázdnotě nicoty. Padám... Kolem je nicotné, hrůzostrašné prázdno... Ta propast děsí. Pavučina se trhá... Tak sama...
Sama já a má nicotná prázdnota...
|
|
Názory čtenářů |
23.02.2008 12:47
marienka
|
takové verše... psané asi v těžké době :(
ale z hlediska Tvorby to není moc dobré dílko. snažila ses vyjádřit to, co jsi cítila nebo cítíš, ale použila jsi k tomu prostředky, vybrala slova, která takto poskládána do veršů a strof, mě neoslovila. takový...patos. prázdnota, nicota, propast...moc obvyklé, ohrané, patetické. snad jen ta místnost, kde se vyvolávají negativy - to se mi líbí ;)
jinak...hlavu vzhůru, pěkný den :o) |
23.02.2008 14:58
Le ChatNoire
|
Děkuju za názor!I přesto, že ne zcela pozitivní...ale alespoň pro příště budu vědět...Je to vcelku moje první dílo. První pokus o vyjádření mé nálady tímto způsobem... |
23.02.2008 15:07
marienka
|
aha...na prvotinu to není nejhorší ;)
určitě se za nějaký čas vypíšeš. chce to hodně číst, nebát se experimentovat a hlavně nemít strach z kritiky. |
23.02.2008 18:01
stanislav
|
možná stačí poslední řádek, to ostatní je to samé jen lehce a ne zrovna nejoriginálněji jinak. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|