Dílo #55371 |
Autor: | harry_axe |
Datum publikace: | 27.01.2009 14:58 |
Počet návštěv: | 1094 |
Počet názorů: | 5 |
Hodnocení: | 3 1 1 |
Poušť |
Chtěl bych se procházet po poušti,
v krajině větry kde přízračně vanou,
kde věci šelebně,
zdánlivě prostinké,
s největším tajemstvím v souladu stanou.
V šepotu šajtánů
písek se přesýpá,
v široké dáli vše sbíhá se v jedno;
stejně tak zmatek s nímž
mysl se potýká
nahradí zlatavé nedohledno.
A potom všechno to,
co v mnohé pramení,
pod vlivem prostoru spojí se v řeku,
tak jak se písek a duny a kamení
slévají v nesoulad jednoho celku.
Nepřítel v krajině,
nepřítel na duši;
vzájemná povaha vyvstane v dálce,
jemná svou křehkostí,
která vše přehluší
a vydá na pospas
svět i mne
spáse.
A poušť si leží dál
v netečné kráse. |
|
Názory čtenářů |
27.01.2009 16:50
asi
|
trochu mě to dusí... |
27.01.2009 17:05
Nebudulínek
|
Když jsem to začal číst, už jsem sahal po rajčeti. Ale ono to potom chytne jinou notu, nabere to melodiku a tak nějak se to příjemně proklestí až k poslednímu dvojverší, který - ač to je trochu klišé - to uzavře ve stejnym duchu, v jakym se nese celej text.
Pokud jde o můj osobní vkus, z týhle básničky bych vybral druhou a předevšim třetí sloku - a nechal je samostatně. Podle mě by tak mohly docela dobře fungovat... Ale kecat ti do toho nechci.
Nicméně tyhle dvě sloky docela potěšily... |
27.01.2009 17:39
kohorta
|
zlatavé nedohledno...
a ještě ke všemu ty lyžaři na pouštti!!!:) |
27.01.2009 18:23
Rado Roh
|
* |
29.01.2009 20:26
mariaanna
|
Melodie a obrazy, krásně spojené v jedinečný zážitek vnímání
pouště. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|