Dílo #3727
Autor:guy
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:26.02.2004 10:10
Počet návštěv:7216
Počet názorů:33
Hodnocení:30 1
Patří do archívu:<Soukromý> way: letmé radosti

o hořkosti
až na dno sklenice
klesly mé myšlenky
když jsem chtěl nejvíce
slyšet tvůj hlas
a všechnu minulost
vyměnit za směnky
které mi vystavil
věřitel čas

tam na dně topí se
zbytky mé lítosti
co byla v dopise
který jsem psal
v tmavé a studené
podkrovní místnosti
kam světlo žádný bůh
mi neseslal

psal jsem tam o cestě
po které do dálky
ode mě odvez tě
blýskavý vůz
s mlhou mi splynula
tvá ruka s korálky
a kdesi doznělo
stýskavý blues

psal jsem o hořkosti
co v ústech zůstává
a taky o zlosti
na tenhle svět
o touze co marně
den po dni vzrůstává
koupit si jízdenku
a zítra jet

když ráno mizí mi
dopisy
jízdenky
za okny cizími
zpívá si pták
mlčky si dolévám
své hořko do sklenky
když vím že tam kde jsi
nejezdí vlak

Názory čtenářů
01.03.2004 13:40
Pavla
*
04.03.2004 02:02
Šminka
*
06.03.2004 12:28
Goldberry
Bolavá..*
12.03.2004 21:02
Jirka Sirka
Umím si to představit jako písničku. Moc pěkný.
22.05.2004 15:50
hajka
moc pěkné
12.06.2004 12:02
Rozárka
zase jen mlčím...
20.07.2004 13:33
Seregil
... mlčky...*
21.09.2006 16:14
Dominika
Ta melodičnost v tvých básních........!!!
29.09.2006 16:48
way
promiň
08.01.2011 21:49
Janina Magali
první a poslední sloka - nějak dotkla se více....
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)