Té chatě zelo v sukovitých zádech vylomené okénko. To děvče mělo pohádkový nádech pod tenkou halenkou.
Hlavou mi pokynula krátce, špitla: „Pojď dál na chvilku jen.“
Slunce se zhouplo jako zloděj na oprátce, zapadlo za túje.
Ta chata byla postavená z lásky tatínka & maminky.
To děvče mělo vlásky jak provázky a v očích plamínky.
"Čekám tu na rodiče," řekla, když probírala klíče štíhlými prstíky. "Muži umírají nevinní," řekla pak v kuchyni, když probírala šuplíky.
"Tak buď rád, že jsi muž," řekla, když našla nůž.
|