Postavy podivné, ježaté jemně, modřínů průsvitné siluety, stávaly u cesty, vzbouzely ve mně pocit, že vztah mají dlouholetý. Milenců zdánlivě zdrženlivých větvoví, jak ruce spjaté, tichých a skromných a krásných. Ten hřích! Hanba ti, prokletí, kate!
Vypadá to jako lept ale jen zrnitá černobílá fotografie, analog. Autorem je můj syn. Požádal jsem ho o pořízení snímku ještě včas, loni. Bohužel, ty parádní stromy tam už nejsou... Grrrr.
Vypadá to jako lept ale jen zrnitá černobílá fotografie, analog. Autorem je můj syn. Požádal jsem ho o pořízení snímku ještě včas, loni. Bohužel, ty parádní stromy tam už nejsou... Grrrr.
to je mi jasný, jen jsem chtěl napsat, že stromy jsou jako vyleptané od Jambora
asi bych tu a tam vyměnila slovo za jiné, ale ok, ok
nevím, jestli dát tip nebo ne, protože mi ta báseň zase připadá naprosto zbytečná... ale to je jen tím, že potřebuji nějaká hlubší moudra etc, aby se mě taková tvorba dotkla... a že se porazí dva stromy - no jo, stává se