| Dílo #3181 |
|---|
| Autor: | Satánek |
| Datum publikace: | 05.02.2004 21:30 |
| Počet návštěv: | 687 |
| Počet názorů: | 2 |
| Hodnocení: | 1 |
| Prolog |
|---|
| Nic co se nám zdá věčné, není ani na chvíli věčné..:-) |
|
| Věčnost |
A zase ta Věčnost,
co zasáhla mě jako kámen,
tvrdě, neklamně, až na kost.
Síla její jest až ke hvězdám,
co padají mi do klína,
a já se s radostí jí odevzdám.
Vše co se jí týká chci si vzít
a kalich bídy naplnit,
až po okraj...
A nám, co dost jí nemáme,
ať její sílu poznáme - co do štěstí,
na rozcestí...
|
|
| Epilog |
| Věčnost je něco jako nepoznanost. Takže něco krásného, neboť nepoznané je krásné, jakoby předzvěst nových zkušeností. |
|
| Názory čtenářů |
06.02.2004 18:40
 Reni
|
dost dobrý... |
12.02.2004 14:26
 Seregil
|
mno.. proč ne... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|